Běželi jsme podzemím neznámo kam. Raději bych se teleportovala, ale přišlo mi to nefér, vůči Andymu. "Zastav, už jsme v bezpečí!" Zavolal na mě. Očividně mě nestíhal, jelikož byl tak dvacet metrů za mnou a byl zadýchaný, až se skoro divím, že nezkolaboval. "V pohodě?" Zeptala jsem se projistotu. Jenom kývnul na souhlas. "Dlouho jsem odnikud neutíkal, takže nejsem zvyklý běhat před strážemi." Přiznal. "To vidím." Andy nahodil nenávistný pohled a naznačil, že si z něj nemám dělat srandu.
"Jakej máš vlastě plán na to, dostat nás domů?" Zeptala jsem se, abych změnila téma. "Tina říkala, že to jde jen jednou za rok, a to za krvavého úplňku." Dodala jsem, aby bylo jasné, proč se ptám. "Musíš přepsat minulost, aby jsi změnila budoucnost." Vysvětlil a mezitím otevřel 'dveře', kterými jsme se předtím dostali do podzemí. Vyšli jsme na chodbu a došli do pokoje. Tam stála vynervovaná Tina a vedle ní stála Kristen. Ovšem už nebyla pod hypnózou. "Kde jste tak dlouho?" Vyštěkla Tina a hned nás odvedla do její 'pracovny'. "Trochu jsme se zdrželi. Nemohl jsem otevřít ty dveře." Snažil se Andy vysvětlit, ale Tina ho ignorovala. "Ale máme problém. Elizabeth mě viděla. Už asi tuší, že chcete zdrhnout." Řekl zničeho nic Andy. "Cože?!" Vyjekla Tina. "To nemůžeš dávat pozor?! Kdykoli jsi bez maskování, něco se zvrtne. Sakra Andrew, tohle je jediná šance jak Ellen a Kristen dostat domů, nemůžeme si dovolit něco zkazit." Vytkla mu okamžitě. Andy dal ruce před sebe na náznak obrany, ale nic neřekl. "No nic, to si vyříkáme potom. Ellen, podej mi ten deník." Dala jsem Tině deník a ona nalistovala poslední popsanou stranu. Snažila se něco s deníkem udělat, ale nešlo jí to. "Je mi líto, ale moje síla je pryč. Budeme to muset celé přepisovat." Zesmutněla Tina a odstoupila od deníku. "Nemám to zkusit já?" Nabídl pomoc Andy. "Ty už nic nedělej!" Okřikla ho a kývla na mě. "Moc nad deníkem má ten, jehož amulet deník chrání, jak už víš. Ale odstranit amulet, můžeš jen pomocí mysli. Jestli se Elizabethina amuletu dotkneš, můžeš se rozloučit s domovem." Upozornila mě Tina. Přistoupila jsem k deníku a začala se soustředit na amulet. Musím prolomit pouto mezi deníkem a amuletem, jinak se nic nezmění. Na mě, jakožto cizince neměl krvavý měsíc vliv, takže jsem měla moc pouto prolomit. Jakmile se tek stalo, umístila jsem na místo svůj křížek a nalistovala stranu s datem, kdy tohle všechno začalo. "Počkej, tohle by ti nevyšlo. Nevíme, co Elizabeth přepsala. První si to přečti." Poradil mi Andy a přelistoval deník. "Díky." Odpověděla jsem trochu otráveně. Vím, že mi chce pomoct, ale jsem už z toho všeho unavená a tak i nevrlá.
Začala jsem tedy číst vše, co napsala Elizabeth. A musím uznat, že nám nevymyslela zrovna nejlepší konec. Zjistila, že Kristen žije, takže mě i ji popravili, Andrew by podle deníku měl skončit v mučírně, jakožto zrádce říše a Elizabeth se chtěla ujmout vlády. Dál jsem to nečetla, jelikož nechci vědět, co by následovalo. "Co mám přepsat?" Zeptala jsem se a pohlédla na ostatní, kteří měli zděšené výrazy. "V tomhle jsi asi měla pravdu..." Začal Andy. "Přepiš to od doby, co tohle začalo." Poradil mi. Chtěla jsem už začít přepisovat, ale Tina mě zastavila. "Na to už nemáme čas. Celé tohle vymaž." Poručila mi. "Jak jako vymaž. To vás všechny zabiju!" Vyjekla jsem a cítila slzu v oku. "My jsme jen výplod fantazie malé holčičky. V nezemřeme, jen přestane existovat realita v deníku." Řekl Andrew. "Ale já nechci aby tohle úplně zmizelo." Zoufala jsem. "Vymaž to." Položila mi ruku na rameno Kristen. "No dobře." Souhlasila jsem. Místo vymazání řádků, jsem vytrhla celé stránky z deníku až do data 26.4.2015. Zatmělo se mi před očima a jediné, co si pamatuji, je křik mnoha lidí.
ČTEŠ
Deník budoucnosti - pozor co píšeš
FantasyCo se stane, když deník který jste si psali jako malí do budoucnosti se stavá skutečností? Bude to zábava, nebo budete v nebezpečí? Nad tímhle může přemýšlet Ellen, které se to stalo.