I. kapitola

183 12 5
                                    

Pohled Ádi

Za dvě hodiny odjíždím na ten nejsuprovější tábor na světě. Byla jsem tam zatím jen jednou a bylo mi tam strašně dobře.

Tábor trval jenom týden. Je to dost krátká doba na to poznat se s ostatními. A proto se letos rozhodli prodloužit tábor na měsíc. Super.

.......

Už sedím v autě a poslouchám písničky. Když v tom mi pípne zpráva na messngeru. Je od mé nejlepší kamarádky Leny.

Lena: Užij si to na táboře a pak dej vědět jak ses měla 😃chybýš mi 😞😘

Mám ji moc ráda jsme jako sestry, kterou jsem nikdy neměla. Proto ji rychle odepíšu.

Áďa: Děkuji 😘 užij si to se sestřenicemi a pozdravuj je 😜😃 taky mi moc chybýš 😞😘

Áďa: A dám vědět co nejdřív to půjde 😃😃

Zvednu hlavu od mobilu a vsimnu si, že stojíme v koloně. Na táboře máme být v jedenáct. Sakra už tak jsme měli menší zpoždění a teď tohle. To se važně může stát jen mě. Pomyslím si, když se kouknu na hodinky.

Áďa: Stojíme v koloně 😞😔

Zobrazeno 10:30

....

Doufám, že se líbí. Vím trochu kratší, ale pro začátek by to mohlo snad stačit.

Pac a pusu 😘

Tábor mých snů  Kde žijí příběhy. Začni objevovat