Tábor mých snů

IV. kapitola

Pohled Alexe

Vzbudil jsem se o trochu později než jsem chtěl. Dneska jdu pomáhat do kuchyně, připravit ostatním snídani. Normálně by mě nikdy nenapadlo, přihlásit se dobrovolně. Dělám to kvůli Sebovi a možná trochu kvůli Ádě. Taky jde Emily. Musím je všechny vzbudit. Nejdřív asi půjdu vzbudit Seba a pak holky.

U holek ve stanu njsem se zarazil. Seb už budil Emily, takže jsem musel vzbudit Áďu. Když Emily se Sebem odešli do kuchyně, přisedl jsem si na postel za Áďou. Byla roztomilá, když spala. Mohl bych se na ni dívat celou věcnost, ale nemůžu. Musím ji vzbudit.

"Vstávat princezno" vypadlo ze mě, když jsem ji hladil po tváři. Jenom se převalila a spala dál. Super je čas na plan B. Dal jsem ji pusu na tvář a řekl "Vstávat Šípková Růženko. "

Pohled Ádi

Vzbudila jsem se s úsměvem na tváři. Alex se trochu lekl, ale nechtěl na sobě dát nic znát. Proto jsem dělala, že jsem si ničeho nevšimla. "Dobré ránko" pronesla jsem. "Dobré a ted už pojď čekají na nás v kuchyni.

....

Večer je diskotéka. Nejspíš na ni nepůjdu. Radši si budu číst. Emily už v kufru hledá něho na sebe, aby se zalíbila Sebovi. Nakonec vytáhla nádherné květované šaty (média). Odsouhlasila jsem jí to a zpátky si lehla.

"Vážně nepůjdeš? " zeptala se po chvíli. "Ne běž beze mě. A užij si to. " křikla jsem po ní, když běžela směr diskotéka. "Ahoj kočičko" ozvalo se. Sam co ten tu chce. "Potřebuješ něco? " zeptala jsem se ho s falešným úsměvem. "Nic, jen jsem si přišel popovídat. Jak to, že nejsi na diskotéce?" zeptal se. "Radši si čtu." odpověděla jsem bez emocí. "Pojď se projít. Chtěl bych tě poznat." "Já tebe ne" pronesla jsem chladně. "Prosím... Cítím se blbě potom co jsem udělal. Začneme od začátku? Prosím" vypadá, že to myslí vážně. "Tak jo, začneme od začátku. " usmala jsem se.

Sedli jsme si na mýtině na dva pařezy. "Řekni mi něco o sobě. " vyzvídal Sam. "Tak fajn. Je mi 16 let. Bydlím v Brně. Po prázdninách půjdu do prváku. Ráda zpívám a celkem i ráda sportuji. Nejradši asi běhám. Můj oblíbený seriál je Jak jsem poznal vaši matku. Jinak moc zajímavá nejsem. Mám celkem nudný život." zakončila jsem svůj projev. "Tak a teď mi něco o sobě řekni ty." "Měli bychom už jít nebo nás budou hledat." snažil se z toho vyvleknout, ale měl pravdu. Asi by jsme měli vážně jít. "Neodejdu odsuď, dokud mi o sobě něco neřekneš." řekla jsem se založenýma rukama na prsou.
"Tak fajn, když jinak nedáš. " natahne ke mně ruku. Chvíli přemýšlím jestli přijmout nebo ne. Nakonec ho chytnu za rukua on mi pomůže na nohy. "Je mi 19. Letos budu dělat maturitu. Schodou okolností mám taky rád serial Jak jsem poznal vaši matku. Jsem kapitán florbalového týmu u nás na škole. To je asi všechno. " povídá, když jdeme zpět do tábora. Už je chladno a já si trubka nevzala mikinu. Začnu se chvět chladem. Sam si toho všimne a přes ramena mi dá svoji mikinu. "Nebude ti zima? " zeptám se. "Ne, nebude. Neboj." řekl a vzal mě kolem ramen a přitáhl k sobě. V tu chvili mi to bylo jedno.

Měla jsem pocit, že nás někdo sleduje. Ke stanům jsme už  sli mlčky. "Dobrou drobečku." řekl s úšklebkem a dal mi pusu na čelo. "Dobrou a neříkej mi drobečku. Nejsem tak malá, jasný? " jen se usmál a odešel. Oproti mě byl strašně vysoký. Lehla jsem si a uvědomila jsi, že mám prořád jeho mikinu. Snad mu nebude chybět. Emily už spala a me se taky zavírali oči. Usínala jsem, ale spokojená.