Čas v nemocnici plyne velmi ale velmi pomalu.
Pořád jen třeba koukáte na filmy nebo jste na mobilu nebo přemýslíte o smyslu života.No...to moc nedělám ,ale občas se mi ta myšlenka mihne hlavou.
Uběhlo už spoustu dní.A všechny dny byli stejné.
Snídaně,film,svačina,film,oběd,film,svačina číslo dvě,film,večeře,film a spánek.
Zbýval poslední den co jsem tu měla být.
Cítila jsem se skvěle a proto už mě ležení v té jeblé postely nebavilo.
Prosadila jsem se na postel abych si urovnala záda a vzala jsem si do ruky mobil.Byla v něm zpráva od Alexe:"Moc se na tebe zítra těším lásko.
Konečně budeme zase spolu doma.
Užijeme si krásný večer a mám pro tebe překvapení.
Miluju tě.Ještě se naposledy vyspíš v té podle tebe "Šílené lékárničce" a budeme spolu.
S láskou Alex."
Usmála jsem se nad jeho zprávou a jen jsem mu odepsala že ho taky moc miluju a těším se na něho.
"Slečno Beggy!" Oslovil mě jakýsi mužský hlas ve dveřích mého pokoje.
Cukla jsem hlavou abych zjistila kdo to je.
Byl to doktor který měl vedle sebe dva muže a ten jeden byl nepřekonatelně sexy.
Bože nespouštěla jsem z něho pohled.
Co se to se mnou děje.Byla jsem šíleně rudá.Cítila jsem se trapně v tom nemocničním pyžamu pod tou divnou bílou peřinou.
Vedle něj stál ještě nějaký vychrtlí chlápek z brýlemi,ulýzlou patkou a jakým si kufříkem.
"Dobré ráno." pozdravila jsem doktora.
On přikývl a pokračoval:"Beggy tohle je právník Williem Begyns tohoto muže.A tento muž je ten se kterým jste se srazila v taxíku..."
"Cože?!" vyhrkla jsem a vyděšeně jsem se na toho sexy kluka podívala.
Jenže když jsem si ho všimla koukal na mě a kousal se do spodního rtu.Sjížděl pohledem mé tělo které bylo s poloviny zakrito peřinou.
Pak se vrátil pohledem spět do mích očí a usmál se.Úsměv jsem mu opětovala.
Pak jsem se opět vrátila k doktorovi a řekla jsem:"a co s tím mám dělat?"
"To už se ptejte právníka." Pověděl doktor a Koukl se na něj.
Právník začal:"s panem Foxem jsme řešili vaši nehodu.Probírali jsme ji a já mu ukázal vaše fotky.Chtěl totiž vědět jak vypadáte.A tak jsem mu je dal.Co je shlédl mi sám nabídl že se vám osobně přijde omluvit."
Koukla jsem na toho krásného kluka co se teda jmenuje Fox.
On se na me začal opět smát a promluvil:"Vím že mojí omluvu asi nepřijmeš ale fakt sorry jo?"
Řekl to sexy a zároveň zvláštně.
Pořád se červnal ale zároveň se chlapácky hrbil.
"Jo,jasný" nějak jsem i zapomněla proč se omlouvá.Byla jsem zahleděná do jeho krásných zelených očí.
Ten kluk se ničeho nebojí podle mě protože řekl větu kterou bych fakt nečekala.
"Pane doktore, Williame můžete na chvilku pryč z pokoje?Chci si promluvit s B-Beggy osamotě."
"Jistě." přikývli oba dva a odešli z pokoje.
Fox si sedl vedle mě na postel a já jsem se cítila jak v sedmém nebi.
Tlouklo mi srdce ostošest.
"Ahoj Beggy,jsem Foxi" podal mi jsou ruku kterou jsem mu uchopila a taky si s ním potřásla.
"Tak co jak ti je?" staral se Foxi.
"Určitě líp než při té srážce."
Zasmála jsem se.
Foxi zato ale zesmutněl a řekl.
"Hele fakt promiň,nechtěl jsem."
Koukl se smutně do matrace.
"Ale to už je dobrý, je to minulost."
Když byl smutnej vypadal taky dost sexy.
Hned co jsem to dořekla se usmál a zvedl hlavu.
"Přátelské obětí na usmířenou?" zeptal se mě.
Souhlasila jsem.
Foxi se ke mě nahnul a pavně mě stiskl.
Držel mě docela dlouho a mě docházel dech.
Když pak odendával hlavu zastavil se s ní těsně u té mojí.Koukal mi z blízkosti do očí a já čekala co udělá.
"Dáš mi svoje číslo prosím?"
Zašeptal.
"Nejdeš na to moc rychle?" zasmála jsem se.
"Vždycky na věci jdu rychle a tvrdě." usmál se mega sexy úsměvem a já zrudla.
"Fajn,prodej mi ruku a ten fix co je na stole."
Natáhl se pro něj a já už po chvíli diktovala svoje číslo na jeho pravačku.
Když i s Williamem odešli z nemocnice jako obvykle jsem si pustila film i s mojí oblíbenou sestřičkou.
Jenže....místo na film jsem pořád myslela na Foxe.
