4. Osudová chyba

498 3 0
                                    

Ráno jsem se probudila nádhrně vyspaná.Ani jsem neotevírala oči a natáhla jsem ruku po Alexovi.
Šáhla jsem na stranu jeho postele.Jenže místo na Alexe spadla moje ruka na matraci.Ještě chvíli jsem ho nahmatávala, ale nemohla jsem ho najít.Otevřela jsem oči a nikdo v postely nebil.Došlo mi že jel nejspíš do práce,takže jsem doma opět sama jen s Berry.
Promnula jsem si oči a vztala jsem z postele.Šla jsem směrem ke koupelně kde jsem pak provedla veškerou raní higienu.
Nejprve jsem ze sebe sunda Alexovo tričko které používám jako pyžamo a hned po něm následovalo moje spodní prádlo.
Prohrála jsem si vlasy před zrcadlem a zapla jsem sprchu.Chvíli jsem čekala na teplou vodu, která po chvilce začala téct.
Začala jsem se sprchovat.Celé moje tělo se uvolnilo.Stékala po mě teplá voda a když jsem přidala sprcháč s vůní kokosu málem jsem opět usla.
Smyla jsem ze sebe poslední zbitky sprchového gelu a vysušila jsem si svojí pokožku ,kterou jsem opět natřela tělovým mlékem.
Obmotala jsem kolem sebe osušku a vyčistila jsem si zuby.Pak už si stačilo jen hodit vlasy do culíku a vyšla jsem spát k sobě do pokoje.Oložila jsem ručník a otevřela jsem svou skříň s oblečením.
Vzala jsem si na sebe legýny s marihuanou,volnější tílko a Alexovu volnější šedou mikynu s číslem dvacetsedm.

Konečně nastal čas na snídani.Vešla jsem do naší malé kuchyně ve které jsem následně otevřela ledničku.
Hledala jsem různé ovoce které bych přidala do svého ovocného salátu.
Vzala jsem mango,banán,meloun,jahody a borůvky.
Vše jsem omila a hodila jsem to do mysky.
Vše jsem zalila bílým jogurtem a nalila jsem si vodu do skleničky.
Posadila jsem se ze vším na pohovku k televizi kterou jsem hned poté zapla a následoval nádherný raní chill.
Konečně jsem měla čas promyslet si plány na dnešek.Nejlepší kamarádka mě pozvala k sobě na přespání a na oběd do čtyřhvězdičkově restaurace.
Usmála jsem se nad myšlenkou skvěle užitého dne a dál jsem dosnídávala svou výjimečně výbornou snídani.
Dojedla jsem poslední kousek melounu v mém salátu a odnesla jsem mysku do kuchyně.
Jelikož se mé důležité zkoušk na vysoké škole velmy blížily rozhodla jsem se že se do jedenácti dopoledne budu učit.
Opět jsem si vybrala své oblíbené místečko v Alexově postely a vzala jsem si do rukou učebnice a veškeré poznámky , které my pomáhaly k tomu abych se to lépe naučila.
Lihovkou jsem si vyznačovala nejdůležitější věty a slova.

***
Když jsem skončila s učením musela jsem se jít připravit na ten báječný oběd s Asthony (nejlepší kamarádka).Učení jsem naskládala na stolek před postelý a šla jsem se přesléct.Otevřela jsem skříň a hledala jsem vhodné oblečení do čtyř hvězdičkové restaurace.
Moje hledání bylo velmi dlouhé ,ale vážně velmi dlouhé. Nakonec jsem si přece jen vybrala černé šaty ke kolenům, které mají zúžený pas pas který se směrem dolů rozšiřuje.
K tomu černé lodičky s mašličkou na špičce.
Skříň jsem mohla v klidu zavřít a odplazila jsem se do koupelny.
Postavila jsem se před zrcadlo a začala jsem si rozčesávat vlasy se kterých jsem později upletla copkterý jsem si hodila přes rameno.
Už chybělo jen nalíčit obličej.
Netrvalo dlouho a měla jsem nanesenou řasenku s tužkou,lesk na rty,kapku pudru a kouřové stíny.Uklidila jsem líčidla, naposledy jsem se zhlédla v zrcadle, popadla jsem kabelku do které jsem přidala pár potřebných i nepotřebných věcí a mohla jsem vyrazit.

Seběhla jsem ze schodů paneláku a vyběhla jsem na chodník,trochu jsem meškala tak jsem si musela pohnout do kroku ,ale čas letěl ještě rychleji než jsem čekala a tak jsem si musela okamžitě stopnout taxi.Stoupla jsem si na kraj silnice a vyhlížela jsem žluté auto.
"

Konečně!" Řekla jsem si pro sebe.Zahlédla jsem taxík co ke mě přijížděl a taky i zastavil.
Posadil jsem se vedle taxikáře který vypadal jako nějaký bezdomovec z žumpy co se právě probral.
Ale co.Spěchám a Asthony nesnáší když kdokoliv mešká.
Taxikářovy jsem oznámila kam mě má dovést a zdůraznila jsem že VÁŽNĚ ZPĚCHÁM!
On kývl hlavou a šlápl na plyn.Semnou auto jen trochu škublo ,ale jelo se dál.
Doufala jsem že ten děda za volentem ví kam jedeme.Zdálo se mi že až moc přidává na plynu , trochu jsem se začala bát ,ale myslela jsem na Asthony a na to jaký mám hlad.A to mě v celku uklidnilo.

Můj klid skončil hned po tom co se nám do cesty zamotalo nějaký skurvený auto a ten ožralej debil za volantem to neubrzdil.
Srazil se čelním nárazem a jediné co si pamatuju je ta obrovská rána do čelního skla.

Neskrotná Kde žijí příběhy. Začni objevovat