I do not believe a happy ending. (N.H.)

24.

Koncert byl naprosto super, nemyslím jenom náš, ale i kluků.

"Byli jste úžasný všichni." řekl Paul a na všechny se usmál.

"Děkujem." řekli jsme tak nějak všichni a zasmáli se.

Teď měla být ještě nějaká párty, no popravdě moc se mi tam nechtělo, nebo spíš vůbec, ale podle Paula prý na chvíli tam musím přijít, jinak bych urazila pořadatele. A tak jsem já jela s holkama v autě a Ni s klukama. U nás auto řídil Paul a u kluků Liam, mám za to.

Po chvíli jsme dorazili na místo a tak jsme se všichni vykládali ven.
A tak jsme tu, stojíme před nějakým velkým domem, kde se pořádají párty. Už z venku šla slyšet hlasitá hudba. A tak jsme vešli do vnitř, kde mě do nosu trefil smrad z cigaret a alkoholu. Přivítali jsme se s pár lidmi, dali jsme si spolu všichni panáka a Ni se pak u mě omluvil, že musí jít s někým pokecat, ale že mě rád potom seznámí a tak odešel. Holky šli tančit na parket a já, já si dala panáka nějakého hnusného alkoholu a šla ven na vzduch.

Nechápu jak jim to nemůže vadit, když jsou všichni nekuřáci, mě to teda vadilo dost. A tak jsem trošku podstoupila od vchodu a stála jsem na chodníku v už ne tak rušném městě, jenom bylo asi okolo jedné hodiny v noci a já byla vážně unavená.

A tak jsem tady stála, protože se mi nechtělo dovnitř a naštěstí ani zima nebyla, když najednou mě něco štíplo do krku. Ihned se mi vše okolo začalo rozmazávat a já nebyla schopná. Cítila jsem nečí ruce jak mě táhnou do nějaké dodávky a pak křik. Poznala jsem ten hlas, ten hlas bych poznala na míle daleko, byl Nialla a pak mě zase pohltila tma a já nemám ponětí co se dělo.