Právě si píšete s cizím člověkem.|Chyba číslo jedna, Kaylen je patnácti letá holka, která není nějak speciální. Ale, když se seznámí se svým novým "kamarádem" na internetu, stane se z toho něco víc. Nepovažuje se to za nelegální dokud spol...
Když jsem byla malá a byl čas jít zpátky do školy, byla jsem nadšená. Ať už to bylo pondělí nebo konec prázdnin.. Už ale přišel ten čas, kdy jsem vyrostla a uvědomila jsem si, že to jsou všechno sračky; a všechna sranda je kvůli učení pryč. Vylezla jsem z postele a rychle jsem se oblékla do:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Rychle jsem si rozčesala vlasy a protože jsem líná tak jsem si je nechala rozpuštěný a nic jsem s nima nedělala.
Mamka mě vezla do školy schválně co nejpomaleji to šlo. A když jsem vešla do školy tak to bylo takový jíný. Nečuměla na mě jenom Jacqueline a její parta, ale i všichni ostatní. Všechny oči kolem kterých jsem prošla se na mě pobaveně podívaly. A ostatní potichu pomlouvali. Nějak jsem nad tím nepřemýšlela, protočila jsem očima a šla jsem ke svojí skřínce.
"Nazdar děvko." Bouchla jsem Chloe, když jsem jí potkala u skřínky. Lehce se na mě otočila, ohlídla se kolem sebe a pošeptala mi. Nevypadala tak nadšeně jako vždycky.
"Proč jsi mi včera večer na nic neodepsala?! Strašně jsi mě vylekala. To jsi jako na chvíli umřela nebo co?" Vykřikla a vzala si svoje knížky. Trošku jsem se zasmála. Opřela jsem se o skřínky a nějak jsem to nerozváděla, protože se mi to nechtělo celý vysvětlovat.
"Mám zaracha..ale ty vypadáš nějak vylekaně? Co se děje?"
Chloe zabouchla dveře od skřínky, chytla mě za ruku a procpala nás mezi lidi. Nakonec mě zatáhla na holčičí záchody a položila si všechny věci. Opřela se o umyvadlo a podívala se na mě. "Key, ty nahý fotky jak jsi poslala Thomasovi-Calumovi...Jsou venku."
"Což-"
"Celá škola je viděla!"
Najednou jsem se začala cítit, že každou chvíli omdlím a několikrát jsem mrkla, abych se ujistila, že nesním. Když se Chloe ani trochu neusmála a ani nic neřekla; začala jsem panikařit.
"Ne. To je nemožný..Vím, že jsem se s Calumem začala bavit teprve před nedávnem. Ale tohle by neudělal! Proč by si takhle kazil kariéru-"
"Já nevím. Publicita? Nemohl si myslet, že jsme s nima byli celej víkend-" Říkala Chloe, ale dveře od záchodu se otevřely. Jacqueline vyšla a na tváři měla úsměv, jako kdyby právě slyšela ty nejlepší novinky na světě. Pomalu šla k umyvadlu a umyla si ruce. Prošla kolem nás velmi pomalu-
"Hádám že skupinový život prostě neni pro všechny Kaylen. Jenom mi slib, že jsi byla opatrná." Zasmála se a stoupla si ke mě blíž. Najednou se usmála ještě víc, když si mě prohlídla. "-Když se na tebe tak podívám nedivila bych se, kdyby jsi měla nějakou pohlavní nemoc. Rozhodně by jsme nechtěli, aby náš Calum Hood něco chytil že?" Ušklíbla se. Snažila jsem se hodně mrkat, aby jsem nezačala brečet; Nebylo nic co bych mohla říct, abych se zachránila.
Všechny co znám mě viděli nahý a nemůžu s tím nic udělat.
"Uvidíme se na matice." Mrkla Jacqueline.
Hned jak odešla zhluboka jsem se nadechla a vydechla. Projela jsem si rukou vlasy a začala jsem si všechno uvědomovat. Hned jsem se začala červenat, když mi došlo proč na mě všichni tak koukali.
"Chloe c-co mám dělat?! Ó můj bože..j-jak.." Slova se ztratila v mém brečení. Dala jsem si ruku před pusu, kdyby se mi náhodou chtělo zvracet. Vzala rychle nějaký kapesníky a namočila je. Začala mi s nima utírat makeup, který mi tekl po obličeji.
"Nebreč K, bude to dobrý. Zas tak hrozný to neni-"
"Jo je! Jak jsi to vlastně zjistila ty?"
"Všechno bude dobrý-"
"Chloe." Řekla jsem přes zuby a chytla jsem její ruku. Neochotně kývla a kousla se do rtu.
"Tmz..Facebook, Twitter, Insta, Buzzfeed..."
"Ó můj bože." Pošeptala jsem a snažila jsem se, abych neomdlela. Přišlo mi to nemožné. Jak se někdo mohl k těm fotkám dostat, když byly jenom mezi mnou a Calumem? Vím, že to ještě mohli být třeba hackeři, ale to podle mě neni ono. Budu se jenom modlit, že to neudělal Calum.
Začalo zvonět na první hodinu a moje srdce bilo čím dál tím hlasitěji a rychleji. Utřela jsem si obličej, aby na mě nebylo ani trochu vidět, že jsem smutná. Chloe se zamračila a pohladila mě po zádech. Opatrně jsme vyšli ze záchodů.
"Musíme jít do třídy..ale neboj se dobře? Na celou tu věc už zítra všichni zapomenou, nikdo si ani nebude pamatovat kdo jsi."
"M-Máš pravdu. Budu v pohodě...díky." Ty slova zněli v mý hlavě víc přesvědčivěji. Ale věděla jsem, že to nebyla pravda.
Když jsem šla do třídy, udržela jsem v sobě všechny slzy a falešně jsem se usmála. Už jsem chtěla, aby dnešek skončil. Otevřela jsem dveře a než jsem si vůbec sedla, uviděla jsem učitelovo pohled v očích a to mi bohatě stačilo.
No jestli jsem před tím nebyla populární; tak teď určitě moje jméno znaj.
