Proti své vůli

13. Je to špatné

Dveře za ním bouchly a já se ocitla v pokoji naprosto sama, jen se svým rychle tlukoucím srdcem a otravným hlasem v mé hlavě. Ještě dlouho jsem seděla na stole, zrychleně dýchala a snažila se pochopit, co se to sakra stalo! Co by se stalo? On je sexy a chce tě. Očividně si myslí, že i ty jsi sexy, tak proč to nedat dohromady?

„Protože je to sakra špatné!" zavrčela jsem na ten pitomý hlas a on se trochu stáhnul. Zajela jsem si rukama do vlasů a zhluboka se nadechla. Ještě pořád jsem cítila to teplo, které vyzařovalo jeho tělo, na místech, kde se mě dotýkal. Proč jsem to já husa vlastně zastavila? Vždyť jsem chtěla být s Martinem jen kamarádka, no ne snad? Tak proč jsem nenechala Michaela, aby pokračoval a dodělal, co začal? A jsi na něco takového vůbec připravená? To nevím. Nebyla jsem si jistá. Naposledy jsem měla vztah před docela dlouhou dobou, a nedopadlo to úplně skvěle. Otřepala jsem se už z toho rozchodu? Nebo ne? A nechci ho ještě zpátky? Ne! Rozhodně ne! Tak proč jsi Michaela zastavila?!

„Martin," zašeptala jsem a mé srdce poskočilo. Proč jsem na to jméno tak zareagovala? Vždyť je to jen slovo, proboha! Ale slovo, které v sobě skrývá jednu osobu, kterou sice neznám nijak dlouho, ale která se o mě očividně zajímá a které se líbím. I Michaelovi se líbíš!

„Ale Michael je můj profesor! Nemohla bych mít prostě pro jednou normální vztah, jako všichni kolem mě? Vztah, ve kterém na mě nebude kluk řvát, ponižovat mě, a povyšovat se nade mě?!" Měla jsem toho vážně plné zuby. Ten pitomý hlas, který přebýval v mé hlavě, měl někdy dobré poznámky, ale momentálně jsem měla chuť na trepanaci lebky! A to tak, že hodně!

Seskočila jsem z desky stolu, popadla ručník, pyžamo a hygienické potřeby, a zamířila jsem dveřmi na chodbu, a odtud ke sprchám. Musela jsem to ze sebe smýt. Všechno. Celý ten den. To, jak se na mě Martin díval v té restauraci, jak se ke mně začal naklánět, a jak jsem mu řekla, že chci být jen kamarádka – já HUSA! Teď už jsem to věděla, už jsem to konečně pochopila! Já chtěla být kamarádka proto, že tu byl ještě on! Pan Dokonalý. Michael. Proč mě to k němu táhlo? Proč? Copak jsem si nezažila problémů dost už na střední škole? Že by mi to pití nestačilo? Chybělo trochu a mohla jsem vážně skončit na některé z těch protialkoholových léčebnách, kam se posílají mladí alkoholici. A proč jsem začala pít? No kvůli staršímu příteli. Chtěla jsem si snad něčím takovým projít znovu? Chtěla jsem snad, aby na mě zase někdo tlačil a chtěl po mně věci, o kterých bych jinak ani nezauvažovala? Ne! Tak proč je tady ta chemie? Ta energie? To napětí?!

A myslíš si, že kluk, který je dejme tomu ve stejné věkové kategorii, jako ty, po tobě nikdy nic takového chtít nebude? Pravda. Na to jsem nepomyslela...

Stoupla jsem si pod horký proud vody a zaklonila hlavu, abych si mohla z vlasů smýt všechny starosti toho dne. Voda mi začala stékat do obličeje a tak jsem před ní instinktivně zavřela oči, aby mi do nich nenatekla, i s napěněným šamponem. Jen co jsem je zavřela a nastala tma, vyskočil na mě Martinův veselý úsměv, když mi pomáhal vstát v parku ten den, kdy jsem ho srazila. Blonďatý kluk s hřívou nádherných vlasů a s jasnýma modrýma očima. Jak by ten mohl být zlý? Naproti tomu tmavovlasý hezoun, který zve studentku do kavárny, nechává ji u sebe přespat a nedělá mu problémy ji svlékat, ten by klidně zlý být mohl. Zlý, nebezpečný a sexy. A jak líbá! Jak smyslné jsou jeho rty! Jak teplé jsou jeho ruce a žhavé jeho doteky!

Zavřela jsem přívod vody a předklonila se. Musela jsem si opřít ruce o kolena, abych se nezhroutila na zem. Přerývavě jsem dýchala a voda mi z vlasů stékala po celém těle. Rudé vlny visely zplihle kolem mé hlavy a z jejich konečků odkapávala voda za neustálého žbluňkání. Byla jsem nahraná. Uvězněná mezi dvěma muži. Neschopná se rozhodnout. Ale já si musela vybrat. Musela... 

A je tu další část :) Koho byste chtěli, aby si Sára vybrala? Určitě nám dejte vědět!