Parodie

Unesená mafiánem

Dojemný příběh plný nečekaných zápletek s hrozně originálním tématem! No představte si, viděli jste snad někdy příběh, kde hlavní hrdinku unese mafián a oni se do sebe zamilují? Pche, samozřejmě, že ne. Protože já jsem tak geniální, že tohle by nikdo jiný nevymyslel! A ne, vůbec nečekejte otřepaná klišé ani kýče!

Ahoj. Asi bych se měla představit. Jmenuju se Mia Smithová. Je mi šestnáct let. Žiju v malém, ale hezkém bytě s mamkou, taťkou a dvěma staršími sestrami - Jane a Jenny. Jane je osmnáct, Jenny dvacet.

Crrr!!!!!! Zazvonil budík. Ach jo. Zase musím do školy. Seběhla jsem dolů po schodech.

"Ahoj mami," broukla jsem a začala si chystat rohlík s máslem a se šunkou. Když jsem ho snědla, šla jsem nahoru a oblékla se. Vzala jsem si červené tričko, černou minisukni a červené boty na deseticentimetrových podpatcích. Musím být přece i do školy sexy! Blonďaté vlasy jsem si stáhla do drdolu. Pak jsem koukla na hodiny.

"Ježiš! To už je osm!" Popadla jsem aktovku a vyběhla z domu. Zase přijdu pozdě. Ale co. Mám tak výborné známky, že to nikomu nevadí. Celou cestu jsem běžela. Kousek od školy u mě zastavila černá limuzína. Zadívala jsem se na ni. Vtom z ní vyběhli dva chlápci v černých kožených bundách a kalhotách.

"To je ona!" vykřikl jeden. Byl hrozně hnusný. Až pak mi došlo, že ukazuje na mě. Rozběhla jsem se. Křičela jsem, ale nikdo si mě nevšímal. Začali mě honit. Za chvilku mě druhý z nich, ještě hnusnější, chytil. Hrozně smrděl.

"Nechte mě být!" vykřikla jsem statečně. Oni se ale jenom zasmáli.

"Žádný takový, slečinko. Náš šéf tě chce a my chcem prachy." Zasmál se. Do očí mi vyhrkly slzy.

"Proč?"

"To tě nemusí zajímat." Nechala jsem se odvést k autu. Spoutali mi ruce, dali přes oči šátek a hodili mě na zadní sedačky. Hrozně jsem se bála.

Jeli jsme dlouho. Nakonec limuzína zastavila. Sundali mi šátek z očí. Viděla jsem obrovský bílý dům. Pořád jsem měla strach.

Jeden z nich mě surově dotáhl dovnitř. Bylo to tady hezky zařízené. Ne, ne, na to nesmím myslet! Přece mě unesli!

Vtom se otevřely dveře na druhé straně místnosti a někdo vešel. Ach bože, ten byl tak sexy! Zírala jsem na jeho vypracované svaly, na jeho vysokou postavu. Přešel ke mně. Rozbušilo se mi srdce a v břiše mi poletovali motýlci. Najednou vytáhl bankovky.

"Tady máte. Dobrá práce," řekl a podal je těm hnusným chlápkům, kteří mě unesli.

Najednou mi to došlo. On mě nechal unést! Byl tak krásný, ale nechal mě unést! Ne, to jsem mu nemohla odpustit. Rozbrečela jsem se. Jeho kumpáni se začali ošklivě chechtat.

"Peníze jste dostali. Jděte pryč," pronesl můj únosce svým sexy hlasem. Rozbrečela jsem se ještě víc. Nechci tu s ním být sama! Já ho přece nenávidím! Jeho kumpáni ale odešli. Když jsme zůstali sami, přistoupil ke mně. Vzal mi obličej do dlaní tak, abych se mu musela dívat do očí. Byly tak hluboké...ne! Nesmím na to myslet! Vždyť mě unesl!

"Já jsem Josh," představil se. "Běž nahoru do pokoje. Máš tam šaty, obleč si je a navečeříme se spolu."

Bála jsem se ho, takže jsem poslechla. Vyšla jsem schody. Ani nevím, jak jsem se dostala do správného pokoje, ale prostě jsem tam byla. Na posteli ležely rudé šaty. Musím uznat, že byly krásné. Ale stejně jsem měla strach.

Oblékla jsem si je a sešla dolů. Nebyl tam nikdo jiný než ten sexy kluk. Měl černé krátké vlasy a hnědé oči. Pozvedl koutek úst. Roztřásla se mi kolena. Bože, byl tak krásný, když to dělal! Ne, na to nesmím myslet! On mě přece unesl!

"Jsi krásná," řekl. Zalichotilo mi to. Ale pořád ho nenávidím. Byl přece tak zlý! "Při večeři ti řeknu, proč jsem tě unesl." Jenom jsem přikývla. Sedli jsme si ke stolu.

"Proč jsi mě unesl?" zašeptala jsem nesměle. Vstal a vrazil i facku.

"Ty mi budeš vykat, ty děvko. A budeš dělat všechno, co ti řeknu, jasný!" Vyděšeně jsem přikývla. "Jsem tvůj pán. Vybral jsem si tě. Sledoval jsem tě už dlouho. Jsi moc krásná, než abys nebyla moji ženou. Zítra si mě vezmeš!"

"Ne!" vykřikla jsem. Znovu mi jednu vrazil. Zvedla jsem se a rozběhla se do svého nového pokoje. Lehla jsem si na postel a začala brečet. Najednou někdo otevřel dveře. Vešel ten sexy kluk. Posadil se vedle mě.

"Kdo jste?" zeptala jsem se.

"Já jsem," pravil a za oknem se hrozivě zablýsklo. "Mafián."

"Ma-mafián?" vykoktala jsem.

"Jo."

"Aha. Ale já vaší ženou nebudu."

"Kočička je drsná? Samozřejmě, že budeš." Popadl má zápěstí a tvrdě mě položil na postel. Začal mě líbat. V hlavě mi vybuchovaly ohňostroje. Líbilo se mi to. Nechala jsem se od něj svléknout a udělat to. Vzdychala jsem, křičela, nejprve bolestí, pak blahem.

"Tak co, už si mě vezmeš?" zeptal se mě nakonec.

"Ne. Já tě nenávidím," vypískla jsem.

Znovu mě praštil a pak odešel. Zase jsem se rozbrečela. Milovala jsem ho, nebo nenáviděla? Byl ke mně hnusný, povýšený, hrubý, ale byl tak sexy! A tak krásně líbal a byl dobrý v posteli! Ano, miluju ho. Otevřela jsem dveře a vyšla z pokoje. Když jsem scházela schody, usmívala jsem se.

"Vezmu si vás!" oznámila jsem mu. Taky se usmál. Bože, byl tak nádherný!

"Ve skříni ve tvém pokoji jsou svatební šaty. Obleč si je, já mezitím zavolám všem příbuzným, ať přijedou." Nadšeně jsem přitakala. Vždyť jsem ho přece milovala!