Fallout New Vegas-Legie

Seznámení

Červenobílí stan se dvěma strážcemi ve zbroji veteránů stáli se samopaly ráže 10mm. Slunce bylo nízko a dávalo všemu nazlátlý nádech. Vulpes Inculta čistil nějaké ocelové nástroje. Na nerezovém stole ležel připoutaný Caius. Stůl byl nakloněn do téměř vertikální polohy. Stůl byl speciálně upraven. Připomínal kříž. Caius ležel klidně nějak nebojoval s pouty. Vulpes se k němu konečně otočil a povzdychl si. Spustil si stůl z vertikální polohy do horyzontální. Přitáhl si stůl s nástroji. Vzal skalpel a pomalu začal řezat. Rubínové kapky krve stékaly po Caiusově alabastrové kůži. Caius zatnul svaly.{rozřezání}
O několik dlouhých bolestivích hodin později....
Vulpes odešel ze stanu. Caius měl krvý prosáklé obvazy na hrudi. A břicho měl polepené čtvercovími bílími kousky látky. Vulpes se vrátil až v noci. Držel v ruce zápisky, které odložil na stůl. Opatrně začal sundávat obvazy. Jaké bylo jeho překvapení, když s úžasem zjistil, že vše je zahojeno a zůstaly jen bílé tenké čáry v místech, která byla před pár hodinami napospas Vulpesi a jeho pokusům. Chvíli přemýšlel, rozkázal strážím ať jej připoutají ke kůlu. Když Caiuse chtěly odvést, narazily na odpor. Caius se strážcům vysmýkl. Prvnímu zlomil a vykloubyl ruku a druhému přerazil kopem z otočky čelist. Vulpes ale chytl Caiuse do pozice ze které se špatně dostává. Zahákl mu ruce a zapřel se mu zezadu za krk. Caius se zohl a přehodil Vulpese přez hlavu. Mezitím přiběhly posily. Držely mačety. Obklíčily Caiuse aby neměl kam uprchnout. Vulpes se mezitím vymrštil zpět na nohy. Mačety zasvištěly vzduchem. Caius se obratně vyhýbal. Vulpes s ním začal souboj bezezbraně ve stylu pretoriánského boje. Ve kterém je útok mnohonásobně účinější než obrana. Vulpes útočil mocnými útoky mířenými na hlavu. Caius je odklonil a vykryl. Vulpes uděla otočku a praštil. Caius zavrávoral. Vulpes toho využil a zkusil Caiusovy podrazit nohy. Caius udělal dva přemety vzad. Za ním se ale objevili další stráže. Jednoho vyřídil ale Vulpes byl již u něj a znovu jej zasypal deštěm úderů. Náhle vyskočil kolenem mířil na Caiusovu bradu. Vykryl to. Vulpes zvedl obě ruce spojil je a srazil Caiuse na kolena. Stráže se ihned chopily příležitosti a znehybnily Caiuse v té krátké chvíly kdy klečel. Uchopili jej jeden z každé strany za jednu ruku. Tlačili mu ji do vzduchu zatím co rameno mu tlačili dolů. Třetí pro jistotu Caiusi tlačil hlavu a zbytek těla k zemi. Vulpes pokynul dalším strážím a ti přinesly elektrický objek a pouta. Vulpes si poklekl a nasadil stále vzdorujícímu Caiusovy elektrický obojek. Vulpes se narovnal a pozvedl ovladač od obojku. Caius i přez sílu třetího strážce zvedl hlavu a podíval se na Vulpese. Ten jen naklonil hlavu a stiskl tlačítko. Caius se zhroutil na zem a začal se zmítat v bolesti. Snažil se obojek sundat ale bolest jen zesílila. Vulpes se sadisticky usmíval a pozoroval trpícího Caiuse. Lapání po dechu s občasným tichým zaténáním. Když se Caius vysílením nemohl téměř hýbat Vulpes pustil tlačítko. Caius se zhluboka nadechl a pomalu se donutil zvednout se alespoň na kolena. "Správně Caiusi, pokloň se..." řekl Vulpes. Caius se jen pousmál "Sicut in antiquis temporibus," řekl ochraptěle. [Stejně jako v dávných dobách]

Vulpes se vydal nahoru do Hlavního stanu v srdci tábora. "Můj pane testy dokázaly, že ten nesmrtelný z kobky není Sinth. Zdá se jako by pocházel ze starých dob ještě před velkou válkou." podal hlášení Vulpes. "To, ale není možné.." ozval se legát Lanius. "Podrobýme jej zkoušce. Mohly by jsme jej použít jako zbraň proti NCR." řekl Caesar podpírajíc si hlavu. "A co když neuspěje?" zeptal se Vulpes. "Dělej si s ním co chceš. Zabij ho. Muč ho. Zavřiho zpět do podzemí. Co ti bude po chuti." odvětil Caesar a zvedl se z masivního trůnu, zdobeného kopími, červenou látkou a kožešinami. "Ano, děkuji můj pane. Vale." řekl Vulpes, uctivě sklonil hlavu, otočil se a odešel.

Caius seděl se zkříženýma nohama v kleci vedle červenobílého stanu. Loktem se opíral o nohu a pěstí si podepíral hlavu. Náhle jej zakryl stín. Otráveně zvedl své studené modré oči a odfoukl si pramen stříbrných vlasů z obličeje. "Nudíš se? Mám pro tebe něco co se ti bude líbit." řekl Vulpes opírajíc se o klec. Zasmál se a zabouchal na klec. Přesunuli ji do obrovské arény. Caiuse pustily z klece do arény. Protáhl se. Před ním stáli dva vojáci. Jeden ve zbroji Legie a druhý ve zbroji NCR. "Vyber si a zabij." řekl Vulpes pozorující arénu z ocelové věže. Vedle Vulpese stál ještě jeden. Pretoriánský komandér s černými krátkými vlasy. Caius se podíval na Legionáře. Klepal se vypadal že nemá výcvik nebo že je to pouze někdo v oblečení Legie, kdo k ní skutečně nepatří. Obrátil svůj pohled na vojáka NCR. Stál v bojové póze a v ruce držel bojoví nůž. Pozoroval okolí okolo něj. Caius byl stále jen do půl těla a neměl zbraň. Přišel k vojákovy NCR. Ten zaútočil. Caius udělal piruletu. Chytil vojákovy ruku a přehodil jej na zem. Přišlápl ho vzal nůž z jeho ruky, kterou stále držel. Voják začal křičet, že se vzdává ať jej nezabíjí. Caius se na něj chvíli díval. Otočil se a hodil nůž po rádoby vojákovy ve zbroji Legie co se snažil dostat z Caiusova dosahu. Nůž jej trefil do prostřed zad mezi lopatky. Obrátil se zpět k vojákovy NCR Zadíval se na jeho prsty a začal je láma jeden po druhém. Poté mu zlomil zápěstí, předloktí. Nakonec mu ruku vykloubil. Voják řval v agónii a stále prosil ať jej nezabíjí. Caius se sklonil k němu a zašeptal mu do ucha "Romanus, non gratia..." [Římané nedávají milost] a zlomil mu vaz. "Zajímavé, velmi zajímavé." řekl Vulpes. "To ano. Je zvláštní jak rychle poznal nepřítele, i v převleku. Má zajímavou techniku. Připomíná pretoriánský styl boje." řekl Lucius pretoriánský komandér. "Hele ten v převleku se ještě snaží odplazit." řekl Vulpes. Caius se otočil od mrtvého vojáka a pomalu se přibližoval k polomrtvému krvácejícímu "vojákovy". Těžce dýchal. Caius jej přišlápl k zemi. Přišlápnutý "voják" zaskučel a zahrabal rukou v prachu. Vytáhl nůž "vojákovy" ze zad. Olízl odkapávající krev z nože. Kopl do ležícího vojáka a převrátil jej na záda. Caius mu klekl na ruce. Voják prosil, ale Caius jej chytl za ústa a vyřízl mu jazyk. Voják křičel a kuckal krev. Poté pokračoval s očima. Caius se díval s krutým úsměvem na "vojákovu" zkrvavenou tvář. Již nekřičel jen sténal. Caius přiložil nůž k "vojákovu" hrdlu a probodl jej zkrz na zkrz. "Voják" se zachrčením umřel. "Co myslíš Luciusi, prošel?" zeptal se Vulpes. "Ano, poznal všechny nepřátele a eliminoval je. Stále ale nevíme jak zareaguje na pravého vojáka Legie." Odpověděl Lucius. "Dead sea, Alexusi běžte do arény." zavolal Vulpes. Dead sea a Alexus vztoupily do arény. Před nimi stál Caius. Z rukou mu odkapávala krev. Pozvedl ruku ve starořímském pozdravu "Ave Caesar." řekl s vážným výrazem ve tváři. "Ave, věrni Caesarovy" zněla dvojhlasná odpověď Dead sea a Alexuse. "Co jej trochu podráždit, zaútocil by?" řekl Vulpes hrajíc si s ovladačem. "Nezapomeň, že jej musela usadit celá jednotka s tebou v čele Vulpesi." řekl Lucius a založil si ruce. "Můžeš se přidat pokud Dead sea a Alexusi nevěříš." řekl Vulpes. "Hm" odfrkl si Lucius. Vulpes se zlomyslně ušklíbl a stiskl tlačítko na stříbrném ovladači. Caius se zacukal. "Málo?" pomyslel si Vulpes. Caius na něj otočil hlavu. A protáhl se. "Sit scriptor Play? Vulpes, venite post me." [zahrajeme si? Pojď zamnou Vulpes] řekl Caius. Vulpes se otočil a šel dolů do arény. Caius se zlomyslně usmál. "Ave Vulpes Inculta" řekl Caius. "Ave Caius. Užil sis elektřinu?" usmál se Vulpes a pohodil s ovladačem v ruce. Caius se zlověstně, ale pobaveně zasmál. "Ano....ani nevíš jak moc." promluvil Caius. Vulpes byl na chvíly zaskočen z faktu, že Caius mluví česky a ne pouze latinsky jak se domníval. "Jak dlouho ovládáš naši řeč?" zeptal se Vulpes. "hehe...vzhledem k tomu že jsem ti rozuměl od první chvíle co jsi na mě promluvil, asi od doby co jsem se na území střední evropy pohyboval alespoň jednou za sto let. Spíš mne celkem překvapil fakt, že lidé tohoto věku znají můj rodný jazyk i takovou dobu po zániku Římského Impéria. Jak dlouho že to je? Kolem 2 000 let? Plus mínus.." odpověděl Caius a přecházel ze strany na stranu. "Mimochodem nejsou tamti dva." ukázal na Dead sea a Alexuse "Ti co mě přikleply včera k zemi, když jsi mi dal tvůj roztomilí dárek." přejel nehtem po elektrickém obojku. Vulpes přikývl "Dead sea a Alexus, jedni z nejlepších."řekl Vulpes, Dead sea a Alexus přikývly, když zazněla jejich jména. "Mají sílu to musím uznat." řekl Caius a skoro až potěšeně se usmál. "Zdá se, že jsme ti měli připravit těžší oponenty, Musím ale uznat, tvé techniky mne zaujali. U koho ses učil?" ptal se Vulpes dál. "U těch kdo jsou již dlouho mrtví." řekl se skloněnou hlavou. "Stáří?" řekl Vulpes. "Ne, já..." obrátil hlavu na Vulpese a vykouzlil ze smutné tváře úsměv "je všechny zabil."