14.

130 10 16
                                    

,,Děkuji za spolupráci Tony. "

Philips se i s obloukovým reaktorem zvednul a s jízlivou poznámkou se vydal směrem od mého auta. Ale aby zahladil stopy  z mého ramene vytáhl zabodlou šipku.

2 minuty jsem se nemohl ani hnout ale poté jsem ucítil jak se sparalizované tělo dostává z bělého kóma. Ale nejradši bych byl kdyby tak nikdy neudělalo. Bolest... střepiny...minuty...

Pokusil jsem se pohnout rukou. Jsem opřen zády o otevřené přední dveře mého auta takže bych mohl dosáhnout pro ten mobil...

1. Pokus... neúspěšný. Ruka se sice pohla ale jen o pár centimetrů.

2. Pokus... stejný scénář.

3. pokus jsem rovnou zavrhl takhle to nepůjde nevím ani kolik mám ještě času a mí nejbližší přátelé jsou 50 kilometrů ode mě...

V tom jsem uslyšel motor motorky. Že by v této končině někdo jezdil ?! Pokusil jsem ze sebe vydat nějaký zvuk. Alespoň to by toho člověka mohlo přilákat.

Zkrze sparalizované rty jsem vydal něco mezi pomoc- au-tady.
Asi to stačilo. Slyšel jsem jak se motor vypnul a rychlými kroky se ke mě někdo dostává..

,, Je tu někdo?! "

Ten člověk co zastavil se zeptal na tu nejdebilnější otázku na kterou mohl...

-ne asi tu nejsem - ty, teda já ?! Zase ?!

,,Tony ?!. "

Pohlédl na mě a okamžitě se ke mě sklonil. Já jen ze sebe vydal další tichý zasténání..

Rychle nahmatal můj puls a pohlédl do mích hnědých nehybných očí. Když si všiml že ho neozařuje modré světlo podíval se do díry kde byl kdysi reaktor.-konečně ho to napadlo- mohl by mi pomoct trochu rychleji...

Cítil jsem jak mi po tvářích stekájí slané potůčky slz, vyvolané bolestí.. chtěl jsem je zadržet a nebrečet před ním, ale bolest která se rychle rozrůstala po těle byla nezastavitelná.

Proč člověk reaguje na bolest slzami

-protože je to ten největší projev slabosti, a ty jsi ho teď použil, jseš slabej, jak se pak chceš pomstít!-

,,J.A.R.V.I.S.i vím že mě slyšíš, kolik má času?! "

,, Mé prostředky v tomto vozidle jsou velmi omezené, nemohu určit přesný stav pana Starka.. Avšak bez obloukového reaktoru se střepiny rychle dostávají k životně důležitým orgánům, panu Starkovi zbívá maximálně 10 minut života. "

10 minut ?! To je tak málo ! A kde v týhle pustině mám sehnat novej. Je mi jasný že tenhle 90 let starej voják ho z náprsní kapsy nevytáhne a nepodá s komentářem vždy jeden nosín při sobě.

,, Jak dlouho tu je.!? "

,, 4 minuty 26 sekund"

,, Jak rychle musím jet abych se dostal ke Stark Toweru za 2 minuty?"

,, 200 kilometrovou rychlostí. "

,, Zkontaktuj Bennera, ať okamžitě sežene novej reaktor. Neumře mi před očima! "

5 minut 34 sekund.... to není moc dlouhá doba. A on to nemůže v životě stihnout, pochybuju že Benner umí vyrobit něco tak složitého je vědec ne technik, nerozumí tomu... a navíc i kdyby to uměl. Necelých šest minut je opravdu málo...

,, Jistě pane Rogersi."




Tony Stark - ForgetKde žijí příběhy. Začni objevovat