Rebels/ VláďaVideos,Danny a Martin

22.časť

Vláďa:
Nachystal jsem se, jako oblíknul, učesal, umyl,atď.
Není mi sice moc příjemní lhát Alexce, ale když mně Sofí volala tak přece nebudu kus vola pujdu. Možná si říkate, že jsem kus vola, protože jdu za jinou,když mám holku.
Ja si to o sobě moc nemyslím. Mám pořád Sofii rád.

Jo dost obkecávaní a jdu se obout.
Obul jsem se a vyrazil na domluvení místo se Sofii.
Její dům.
Netrvalo mi to moc dlouho a bil jsem u Sofiinho baráku.
Zazvonil jsem ji. Po chvilce mi otevřela holka s dlouhýma blond vlasama, s lehkým make upem na tváři a holka v krásnych modrých šatech, byla to holka jménem Sofie.
Nikdy se mi nepřestane líbit, protože Sofie je fakt kus.... Doprdele Vláďo! Na co zas myslíš?! Máš holku a ty takhle?
Pěkne se úsmala a pozvala mně dovnitř. Před dverami se mi vrhla do náručí. Ja ji objetí s radostí oplatil.
,,Vládikú,...?" Ehm, tohle nejak překousnu, Vládikú mi říka Alexka a říkala mi tak i ona, když jsme spolu chodili. Od Sofii mi to celkom i vadí,..Ale ja jsem chlap, já překousnu vše! Ozvala se Sofi s kuchyne, zatím, co já seděl v obývaku.
,,Sofinko?" pořád máme oba zvyky, v zdrobneninách,které používame na svých jménach a pak se tak voláme. Má to snáď každej tak.
Ozval jsem se spátky.
,,Přezleču se a můžem někam jít" řekla,ale já chtěl aby ostala v těch krásnej šatičkách.
,,Né, ostaň v těch šatách, moc ti slušej" řekl jsem ji spátky. Po chvilce přišla spátky dolu, v těch šatách, co měla na sobě i před tim.
,,Když si to přeješ, tak fajn" usmála se. Ikdyž spolu nechodíme, pořád miluji ten její krásnej až dokonalej úsměv.
Obula si bilé opatky a vzala kabelku. Já se taky obul a mohli sme vyrazit. Normálně se divím,že se na tích opatcích nezabudla, protože jsou hodně veľký, a já chci do parku. Sofi to zvládne... ona je statečná holka.

Proč oní pořád mluvim jak o sví holce? Myslela si má mysl.

Taky by mně zajímalo... ,,dořekl" můj mozeg.

Odpoveď je jistá,... Sám nevim, mám zvyk,protože Sofie je má bývalá holka a pořád ji mám hodně moc rád.

Procházeli jsme se uličkou v parku, když vtom si Sofie propletla semnou prsty. Mně to nejak nevadilo a pak jsem spojil naše ruce.
Sofi zastavila a přitlačila se kemně.
Ruky mi obmotala kolem krku a já ruce okolo jejího boku.
Koukala do mích očí a já do těch jejích.
Vím, co chce,... Polibek.
Naklonil jsem se k ní a políbil ji.
Chyběla mi. Jo já vim, mám Alexku ale se Sofii je to jiný.. Zvláštní.
Alexku miluji,ale myslim, že city k Sofii se začínají zvětšovat.

Odtáhnul jsem se od ní a usmál se.
Pak jsem si všimnul holku, co v téhle chvíli, tuhle událost videt neměla. Alexandra.

Objímala se z Vadimem. Pak se od neho odtrhla, zebrala long a odjela. Vadim samozdřejmě za ním. Chtěl jsem jít taky za ní, ale Sofie! Nemůžu ji tu nechat jenom tak. Ale, vždyť mi ubíha přítelkyně, která viděla jak se líbam s jinou.
Ne, pak za ní dôjdu, jsem se Sofii. Ikdyž jsem v Sofiiné prítomnosti rád,ale i tak jsem myslel na jednu a tou samou holku..... ALEXKA❤