Příběh volně navazuje na alternativní konec Rozdíných, proto raději doporučuji přečíst si tuhle story předem aby jste měli přehled o postavách a ději.
Hlavní hrdinkou příběhu je Hope Greenová, dcera Lauriel La Gun a Davona z Farisey, kteří zemřeli p...
Po smrtí rodičů jsem připadla do opatrovnictví samotnému Tonymu Starkovi, který se mě ujal jako bych byla jeho vlastní dcera. Nikdy jsem nepochopila jaký byl jeho vztah k mojí matce, krom toho že byl její šéf. Nikdy o mých rodičích nemluvíme v téhle domácnosti je to prostě tabu. Tonymu ani Pepper neříkám mami a tati, jsou to prostě Tony a Pepper. Málem bych zapoměla na jejich syna a tím mám na mysli mého "bratra" Kyla. Co o něm říct? Je to kretén, myslí si že když je o dva roky starší tak může všechno. Neustále se hádáme kvůli nějakým blbostem. Tony říká, že jsem hodně podobná své matce. Podle mě je to těmi křišťálově modrýma očima. Jsem hubená, mám dlouhé, neposlušné brunet vlasy. Jsem na vysoké škole, kde je mým oborem studium tropických a subtropických lesů. Tony odemě očekával něco víc technického, ale v tom je lepší Kyle. Jde vidět, že jablko nepadlo daleko od stromu. Tony s ním počítá jako s novým nástupcem Ironemana. Já bych o tuhle pozici ani nestála, nikdy jsem neměla potřebu být všem na očích. Za Kyle miluje jakoukoliv formu pozornosti. Za pár dní mi bude dvacet let, ten to věk mi připomíná spíš ztrátu rodiny a část mé osobnosti, kvůli desetiletému výročí úmrtí rodičů.
Sedím ve svém pokoji kde si dělám domácí úkoly. Z vedlejšího pokoje jde hlasitá hudba. ,,Kyle ztišto!" za křičím.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
(Kyle Stark)
Tím přileji spíš olej do ohně, protože ten dement přidá na hlasitosti. Jsem na něho naštvané, protože to je dnes už po stopadesáté šesté co mě vytočil. Vstanu z postele a zabuším do zdi. Stane se však něco zvláštního. V místě do kterého jsem uděřila se vytvoří malý zmrzly kruh a maminčin řetízek s krystalem, který jsem zdědila po její smrti začne modře zářit, i když byl předtím vždy čirý.
,,Co to ku...?" ani to nedořeknu, protože do pokoje vtrhne Kyle který je zmrzlý až na kost, jeho rty jsou až nezdravě modré. Udělá jeden krok po kterém si ihned skácí k zemy, rychle k němu přiskočím.
,,Zzzimmma, zzzimma." drkotá zuby.
Doopravdy je studený jak led. Co jsem to jen udělala? Přehodím přes něj deku aby se zahřál. Hned beru do ruky telefon abych zavolala Tonymu. On jediný mu bude moct pomoct.
To bylo poprvé co se projevily mé nadpřirozené síly, bohužel to nebylo ani naposled...
,,Slečno Hope, panu Kylovi přestávají fungovat životní funkce." oznámí mi hlas Friday.
Neříká mi nic co bych nevěděla, ne že bych byla doktor, ale poznám když někdo umírá. No a taky mám maturitu z biologie. "Friday, je už Tony na cestě?" začínám lehce vyšilovat, zatím co mačkám na svých prsou Kylovi tělo. Tím doufám, že mu předám část svého tepla.
,,Ano slečno, pan Stark tady bude za pět minut." oznámími robotický hlas.
Pět minut? To je dlouho! Když už si myslím, že se snad zblazním, tak opět vyjde z mojí ruky tajemná záře. Mám pocit jako by mi rukou tekl elektrický proud dalo by se říct, že to připomíná lehké mravenčení. ,,Ne to ne!!" křičím strachy. Další stupeň chladu by ho zabil.
