Příběh Mága

IX. Znovu k pramenu

Patrik naplnil studnu vodou a přešel na zápraží verandy, kde si sedl a pozoroval, jak Rue a D. vytváří ochranu a Tomáš seká dříví. Po chvíli ucítil vibrování v prstech, které přecházelo v to, že mu mezi prsty přelétali elektrické výboje. Zavřel oči a hned se mu dostalo odpovědi. ¨
„Být vámi jdu se schovat dovnitř," řekl Patrik. Musel se pousmát, když se všichni lekli blesku, který uhodil do stromu na druhé straně břehu. Strom se rozpůlil ve dví a skácel se do jezera.
„Jak jsi to věděl?" zeptal se Tomáš. Pozoroval druhý břeh a až po chvíli, kterou sám zjevně uznal za dostačující tomu, že nic nehrozí, ruku spustil podél těla.
Patrik vstal a roztáhl prsty od sebe tak, aby i ostatní viděli, jak mu mezi prsty pulzuje elektřina. Pak se soustředil a elektřina zmizela.
„Začínám se tě bát" rozesmála se Rue.
„A ty by jsi měl zjevně taky" řekl D. s hraným vážným tónem Tomášovi.
Rue i D. prošli kolem Patrika do domu a po chvíli slyšel, jak se domem rozezněla hudba.
„Myslíš, že nás najdou?" zeptal se Patrik Tomáše.
„No myslím, že tuší kde jsme. Určitě i ví přibližnou polohu tohoto sídla, ale myslím, že ochrany neprolomí. Proto bychom neměli moc vystrkovat čumák." Dořekl to ve chvíli, kdy stál přímo naproti Patrikovi, obešel ho a vešel do domu.
Patrik popošel blíž k jezeru a cítil, jak mu zase začali vibrovat ruce. Tentokrát namířil pravým ukazováčkem i prostředníčkem na oblohu a jeho vlasy se za pomocí elektřiny zdvihly. Potom následovalo oslepující, světlo vycházející z jeho prstů, které ozářilo noční oblohu a zase zmizelo.  Pak zahlédl zbytek stromu, do kterého před chvílí uhodil blesk. Namířil ruku tím směrem, ale minul. Tentokrát namířil obě ruce, zamířil, ale když chtěl vystřelit, vylekala ho ryba, jenž sebou plácla o hladinu. Zavrávoral a spadl. Z jeho rukou však vyjel blesk mířící na dům.

„Pozor" vyjekl telepaticky Patrik. Blesk se však rozprskl o dům a ten jako by ho spolknul.
„Chceš nás zabít?" rozesmál se Tomáš od otevřených dveří.
„No já chtěl jen něco zkusit," řekl Patrik, který se zvedal ze země a oprašoval si kalhoty.
„Co kdybychom trochu potrénovali, než Rue uvaří jídlo?" Nadhodil Tomáš mířící k Patrikovi.
„Proč ne," usmál se Patrik a stejně jako Tomáš zdvihl ruku.
Z Tomášovo dlaně vyšlehl plamen a jak se blížil, Patrik ucítil žár na svém obličeji. Patrik vytvořil proud vody, který narazil těsně před ním do ohně a nutil ho ustupovat vzad. Patrik si vzpomněl, že je za ním jezero a tak se podíval za sebe, ale zjistil, že nemá pevnou půdu pod nohama, nýbrž se prochází po vodě. Uchvácen podívanou si nevšiml, že z levé strany se k němu blížila kláda. Ta ho zasáhla do žeber a on se skácel do vody.
„Viděl jsi to?!" zaradoval se Patrik.
„Umím chodit po vodě" dořekl, když se zvedl a opět stál na hladině.
„Měl by sis zvyknout, že budeš objevovat nové schopnosti, protože stát tu někdo z temných, bylo by po tobě," zavrčel Tomáš a vyslal proti Patrikovu tělu několik kamenů. Patrik vytvořil vlnu a ta je smetla.
„Něco zkusím," varoval ho Tomáš a vzápětí mu z ruky vyšlehly ohnivé koule. Né to nebyl oheň byla to láva!. Patrik vyslal ledové koule a snažil se trefit ty lávové, ale pokaždé když se tak stalo led se vypařil.
„Vypadni pitomče!" zařval Tomáš, ale Patrik se ani nehnul. Ruce si dal v obraném postoji před obličej a před ním se vytvořila bublina, obklopující jeho tělo. Láva narazila do bubliny a svezla se do vody, kde se zasyčením zmizela.
Patrik otevřel oči a před ním se tyčil Tomáš. Hlasité "mlask" a žblunknutí vody prořízlo tichou krajinu. Patrik ležel ve vodě a na tváři se mu rýsoval červený obtisk Tomášovo ruky. Ten se otočil a mířil do domu.
Patrik si mnul rudou tvář a pomalu se zvedl. Voda z něj zmizela jedním pohybem ruky a on nevěřil tomu, co se právě stalo. „Praštil mě? Ale proč? Co jsem mu udělal?" a s těmi to otázkami zamířil do lesa. V žádném případě nechce teď být Tomášovi blíž, než je nutné.
Když došel k pramenu, usadil se na mech, z kterého vysál vlhkost a dál přemýšlel.
Po chvíli sebou trhl a zděšeně zjistil, že musel usnout, slyšel praskání větviček a nedaleko od něj něco zašustilo v křoví. „Tome?" dotázal se nahlas, nikdo mu však neodpověděl. V tom se něco vyhnalo z houští naproti němu, prohnalo se mu to pod nohama a těsně za ním se to zastavilo. Patrik chtěl zjistit co to je, ale v zápětí se houští zavlnilo znovu a v měsíčním svitu se nad ním vztyčil medvěd.