Friend ? No w/ Marwex /DOKONČENO/

30.

  Do pokoje přišel i Sammy, lehl si na mě a aby mě nezalehl tak se podepřel. „Stefanie miluji tě," políbil mě.   

 Já jsem nic neřekla a užívala si ten nádherný polibek.

Z pohledu Marka

Sedím na posteli, mezitím na mě ségra řve. „Posloucháš mě vůbec!" řekla už klidně a já se na ní koukl. „Sorry nějakou dobu jsem nevnímal. Je mi nějak blbě," řekl jsem a koukl se k Stefanie do pokoje. „Vidím dobře?" řekl jsem smutně. „Marku tys jí zlomil srdce." „Já nechtěl! Ale to neznamená, že se bude líbat se Samem!" Nečekal jsem na odpověď a hned šel za Stefanie.

Zazvonil jsem a otevřel mi Tomáš. „Co tu chceš?" „Jdu za Stef," řekl jsem a opřel se o zeď. „Nechce tě vidět," řekl vážně. „Já-já jí musím aspoň vidět," řekl jsem a začínalo mi být čím dál tím víc blbě. „Jsi v pohodě?" „Musím domů," řekl jsem a pokusil se vstát. Marně. „Hele jdeš k nám," pomohl mi vstát. Pomohl mi dojít až do obýváku kde jsem si sedl na gauč. „Hele donesu ti vodu. Nechceš prášky?" „Ne nechci. Stačí mi jen, když mi pomůžeš domů." „Prášky ti donesu a domu nepůjdeš." „Myslel jsem, že jsi na mě naštvaný," řekl jsem než odešel. „Byl jsem, ale když jsem viděl Stefanie. Odjede od tebe a začne se líbat se Samem," řekl a odešel do kuchyně. Já jsem si lehl a zavřel oči. „Tomáši?" uslyšel jsem Stefanie. Otevřel jsem oči, ale nikde nebyla.  

  „Tak jsem tu," přišel Tomáš a dal mi vodu. „Díky," napil jsem se vody. „Stefanie?" zařval na ní. „  No?" ozvala se. „Kam dává mamka prášky?" „Zeptej se jí." „Jenže je pozdě a mamka spí." „Tak já ti je dám," otevřela dveře. „Jupí," řekl Tomáš a sedl si na křeslo. Otevřeli se dveře od jejího pokoje a ona mě uviděla. „Co tu děláš!" zakřičela. „Měl bych jít domů," řekl jsem jen Tomášovi. „Ne nejdeš."  „Tomáši co tu dělá!" zařvala na něj. „Čo sa deje?" vyšel za ní Sam. „Tomáš sem pustil Marka!" Když to dořekla jsem se zvedl a chtěl odejít. Jenže se mi zatočila hlava a spadl jsem zpátky na gauč. „Marku zůstaň sedět a ty Stef dojdi pro ty prášky." „Pro něho?" ukázala na mě. „Já jdu," řekl jsem a vstal. „To ho nevidíš Stef!" zařval na ní. „Nech jí," opřel jsem se o zeď. „Vidím, ale udělal něco neodpustitelného," koukla se na mě smutně.„Co je na mě?" koukl jsem se na Tomáše. „Marku sedni si. Jsi celý bledý, prostě vypadáš hrozně." Já jsem mu neodpovídal a vzal si do ruky mobil. Zase mi psala Lenka.  „Tomáši přečti tu zprávu," podal jsem mu mobil. „Okey. Ahoj Marečku potřebuji se s tebou sejít a říct ti něco důležitého," přečetl. Já jsem si mobil vzal zpátky a chtěl dojít ke dveřím. Zastavil mě Tomáš. „Takhle nemůžeš jít domů, zůstaneš tady." „Ona mě tu nechce," koukl jsem se na Stef. Stef sešla schody a zůstala stát. Tomáš mi pomohl ke gauči. Sam si sedl do křesla. „Donesu ty prášky," řekla Stefanie a odběhla. „Co jsi dělal, že vypadáš takhle?" koukl na mě Tomáš. „Já nevím." 

  „Tady jsou," přišla ke mě Stef a dala mi nějaké prášky. „Díky." „Marku zavolám tvým rodičům, že tu přespíš," řekl Tomáš. „Ne to ne." „Ale jo," vzal mi mobil.

O 5 minut později 

  „Je to domluvené," řekl.

Z pohledu Stefanie 

Nemohu uvěřit, že tady je. Je mi ho líto, vypadá hrozně. „Je to domluvené," řekl brácha. „Fakt díky," řekl Marek a zavřel oči.  „Nechceš udělat něco k jídlu?" zeptala jsem se ho. „Ne díky." „Hele Stef potrebujem s tebou hovoriť," koukl na mě Sammy. Šla jsem s ním do mého pokoje. Sammy zavřel dveře a dlouze mě políbil. „Neviem či miluješ ma alebo Marka, ale rozhodni sa." „Ale-" „S Markom máš Terezku so mnou nič."  „Koukni se co udělal. Podvedl mě." „Spýtaj sa ho na to." „Dobře," řekla jsem a šla do obýváku. „Marek usnul," řekl Tomáš.„Je mi ho líto," řekla jsem. „Nevypadalo to tak." „Ty víš co se mu stalo?" „Ne." „Co jste tady tak řvali," přišla mamka. „Menší hádka," řekl Tomáš. „On je tu Marek?" „Jo," řekla jsem. „Co jste mu udělali, že je celý bledý?" „My nic. Co Terezka?" řekla jsem. „Terezka spinká. A já jdu taky Dobrou." „Dobrou," řekl Tomáš. „Já jdu taky spát." „Hádám se Samem v posteli," řekl a já naštvaně odešla. 

Zavřela jsem dveře a uviděla Sammyho jak už spí. Je roztomilý, lehla jsem si vedle něho a hned usnula.

Ráno pohled Marka

Probudil jsem se, pořád mi nebylo zrovna nejlépe, ale vstal jsem. Všichni ještě spali. Šel jsem do kuchyně kde jsem se napil. Všiml jsem si papírku a tužky. Vzal jsem tužku a na papírek napsal: Šel jsem už domu. Nehledejte mě tu. Marek 

Došel jsem ke dveřím obul si boty a vyšel ven. Pořád se mi motala hlava, ale nějak jsem došel domů. „Jsem doma!" „Neřvi je pět ráno!" zařvala ségra. „Aha," řekl jsem a šel si sednou do obýváku. Kde byla mamka. „Ty nespíš?" „Ne. Co jste tam dělali?" koukla na mě. „Já spal." „Jsi celý bledý," řekla. „Já vím. Je mi blbě." „Tak si běž lehnout." Došel jsem do mého pokoje. zapnul jsem si mobil a napsal na facebook, že video nevyjde, protože mi je blbě.

Z pohle Stefanie

Probudila jsem se a hned jsem šla do obýváku. Tam seděl brácha. „Kde je Marek?" koukla jsem se na něj. „Jen tak odešel." „Asi mu bylo blbě. Tak si šel domů pro něco."

O týden později Z pohledu Marka

Až včera se mi udělalo dobře. Celý týden jsem se Stef nemluvil. Teď jsem na našem bytě v Brně a koukám na televizi. Najednou mi zavibruje mobil. Vezmu ho do ruky a kouknu se kdo mi napsal. Lenka. 

Lenka: Ahoj Marku. Potřebuji s tebou nutně mluvit...

Já: Proč zase?

Lenka: Prosím je to nutné.

Já: Okey. Kdy a kde?

Lenka: Přijedu za tebou.

Já: Okey.

  „Co zase chce," řekl jsem si v duchu.

O hodinu později

Někdo zazvonil, vstal jsem a šel ke dveřím. Otevřel jsem je a byla tam Lenka. „Pojď," pustil jsem jí dovnitř. Sedli jsme si na gauč a ona řekla:„nevím jak se to stalo." „Co?" koukl jsem se na ní. Ona něco vytáhla z kapsy. „Já-já Marku jsem těhotná." „Počkat co?!"

Ahoj!! :D

Tak další kapitola je tu. Přijde mi zase nudná.

Názor?

Jestli se vám kapitola líbila můžete zanechat hlas a nějaký komentář :33 A Ahoj!!! :D

Wolfikcz