Friend ? No w/ Marwex /DOKONČENO/

43. Kamarád?

Venku už byla docela zima tak jsem šla dovnitř. Lehla jsem si do postele a za chvíli usnula.

Ráno

Probudila jsem se a hned se otočila. Mára vedle mě neležel. Vstala jsem a převlékla se.

Když jsem byla převlečená tak jsem šla do kuchyně. Tam Mára taky nebyl. K snídani jsem si vzala jablko.

Prošla jsem celou chatku, ale nikde nebyl. Dokonce jsem se podívala i k rybníku. Rychle jsem si vzala mobil a zavolala mu, ale jeho mobil byl v ložnici. Začali mi téct slzy, setřela jsem si je a ještě jednou se šla podívat k rybníku. Prostě tam nebyl. To už jsem začala brečet.

„Stefanie?" uslyšela jsem Márův hlas od lesa. Hned jsem se tam koukla a byl tam. Rozeběhla jsem se za ním. Mára mě silně objal. „Tohle mi nedělej," vzlykla jsem.„Promiň Stef já myslel, že se vrátím dřív," dal mi pusu do vlasů. „Kde si byl?" „Ale nic nato neříkej. Byl jsem si zaběhat." „Máro ty tady kulháš a-" utišil mě polibkem. „Říkal jsem nic na to neříkej," usmál se. „Příště si vezmi mobil," pokusila jsem se to říct vážně. On se jen zasmál, ale nic neříkal.

...............................................................................

„Nějaké plány na dnešek?" zeptala jsem se.„Nevím spát?" zasmál se a políbil mě.„Jak chceš. Každopádně já se jdu osprchovat," usmála jsem se a šla do koupelny. Vlezla jsem do sprchy a pustila vodu.

Když jsem se osprchovala tak jsem hned šla do ložnice. Lehla jsem si na postel a vzala mobil měla jsem zprávu od Dereka.

Derek: Ahoj :33

Já: Ahoj :)

Derek: Jak pak se máš? :33

Já: Ujde co ty?

Derek: Výborně a co děláš? :33

Já: Ležím ty? :D

Derek: Taky :)

Derek: Hele a ty jsi někde na chatě?

Já: Proč?

Derek: No, že tě kamarád hodil do rybníku.

Já: Jsem na chatě no. Můj kamarád mě sem pozval.

Derek: Co, když ti něco udělá? :D

Já: Neudělá ;)

Derek: To nikdy nevíš ;)

Já: Vím :)

Derek: A kdo je vůbec ten kamarád? Není něco víc než kamarád? :D

Já: Je to prostě můj kamarád stačí?

Derek: Jo v pohodě...

Chtěla jsem mu něco napsat, ale mobil mi vzal Mára. „Dej mi ten mobil," chtěla jsem mu ten mobil vzít. Mára neodpovídal a četl si tu konverzaci. „Jenom kamarád? Myslel jsem, že náš vztah je veřejný, ale jak chceš," řekl dost smutně. Určitě kdybychom nebyli na chatě tak by odjel. „Máro-" „Stef já to chápu," řekl a odešel. „Nechápeš," šeptla jsem.

O půl hodiny později

Mára se pořád nevracel. Já jsem šla ven a zavolala mamce. „Ano?" ozvala se. „Ahoj mami můžeš pro mě přijet?" zeptala jsem se. „Co se stalo?"„Nic se nestalo. Jen potřebuji vidět Terezku." „Víš co? Já tam pojedu i s Terezkou ať jí uvidí i Marek," řekla. „Ehm dob-ře," řekla jsem a zavěsila to.

Z pohledu Máry

Šel jsem do chatky, ale uslyšel jsem Stef jak s někým telefonuje. Rozhodl jsem se jí poslouchat. „Ahoj mami můžeš pro mě přijet?" řekla. „Co? Kam chce odjet?" řekl jsem si v duchu. „Nic se nestalo. Jen potřebuji vidět Terezku," pokračovala. „Ehm dob-ře," řekla nakonec a asi to zavěsila to.

Já jsem kolem ní prošel aniž bych se na ní koukl. „Már- Marku přijede sem moje mamka s Terezkou," řekla. „Okey," odpověděl jsem.„Prosím dej mi mobil do ložnice," řekla a podala mi její mobil a odešla. Koukl jsem se na něj a jak naschvál tam měla otevřenou konverzaci s tím Derekem. Cestou do ložnice jsem si to celé přečetl a, když jsem ho chtěl vypnout tak něco napsal. Hned jsem to otevřel.

Derek: Ahoj Stef :33

Nějakou dobu jsem přemýšlel jestli mám něco napsat. Nakonec jsem mu odepsal.

Já: Ahoj.

Derek: Co se předtím stalo? :o

Já: Hele teď nemůžu potom napíši.

Derek: Okey.

Fakt jsem si s ním nechtěl psát. Mobil jsem dal na skříňku a šel do kuchyně. Napil jsem si vody a šel se podívat za Stef ven. Stef už si tam chovala Terezku. „Ahoj Marku," pozdravila mě její mamka. „Dobrý den," odpověděl jsem. „Prosím tykej mi," zasmála se. Já jen přikývl. „Chceš jí taky?" koukla na mě Stef. Já jsem se zadíval do jejích očí, „jo nebo ne?" řekla. „J-jo," řekl jsem

Z pohledu Stef

Dala jsem Terezku Márovi a chvíli si povídala s mamkou.

O půl hodiny později

„Hele vy dva. Já už budu muset jít tak se rozlučte s Terezkou," řekla mamka.

Po chvíli i s Terezkou odešla. Já jsem šla do ložnice a koukla se na mobil. Byli tam nové zprávy od Dereka. „Aha Mára si s ním psal," řekla jsem si v duchu. Mobil jsem vypnula a položila ho na stolek. Otevřeli se dveře a v nich nečekaně byl Mára. Šel ke mě. Já jsem couvala, ale potom jsem narazila na zeď. Začala jsem nepravidelně dýchat. „Stef neboj," řekl a přiblížil se ještě víc. „Já se nebojím, ale ne-vím c-o s-e sta-ne," na konci jsem začala koktat. „Já jsem si jen uvědomil jednu věc. Miluji tě Stef a nikdy tě nechci ztratit," řekl a dlouze mě políbil. „To já bych se měla omluvit," řekla jsem. „Jen mi slib, že mu napíšeš, že máš přítele. To mi stačí," usmál se. „Napíši, že mám přítele toho nejlepšího," řekla jsem a on mě políbil.

Mára odešel do koupelny. Já jsem se převlékla a vzala si mobil.

Já: Hele promiň

Derek: Za co se omlouváš? :o

Já: Lhala jsem ti...

Derek: S čím?!

Já: Víš já mám přítele...

Derek: Mě to bylo jasné :D

Derek: Ale zato, že jsi mi lhala mi splníš přání :33

Já: Jaké?

Derek: Popiš se :33 ( povinně )

Já: Okey...

Já: Delší hnědé vlasy, taky hnědé oči... Postava taková střední, no budu muset zhubnout... Víc neřeknu...

Derek: Tohle mi stačí :33 Díky :33

Já: Hele já musím...

Derek: Ahoj :33

Já: Ahoj :)

Za chvíli přišel i Mára. Lehli jsme si do postele a odpočívali.

Ahoj!!!! :D

Tak další kapitola je tu. Zase píši jí narychlo...

Názor?

Jestli se vám kapitola líbila můžete zanechat hlas a nějaký ten komentář :33 A Ahoj!!! :D

Wolfikcz