Fair

Kapitola 14.

,,Neříkal jsi před chvílí, že to je špat" přerušila mě jeho pusa na té mé. Po chvíli se odtrhl.
,,Musíš se rozhodnout Zoe" skopil hlavu a odešel ven k autu, do nějž nasedl a odjel nejspíš domů.
Tímhle mi moc nepomohl. Musím to říct Thomasovi.

21:24
Doufám že nespíš. Prosím přijdi. Musím s tebou mluvit.

21:30
Nespím. Dobře, hned jsem u tebe.

A vážně. Po pár minutách byl u mě a já ho zatáhla do pokoje.
,,O čem jsi to chtěla mluvit? Trochu se usmál a podíval se mi do očí.
,,No.. Když jsme byli u Nicolase na té párty a ztratil si se mi, tak jsem potom vypila trochu víc pití. Aaa.. " sklopila jsem zrak a začala mi téct slza, kterou jsem rychle utřela.
,,Co se tam stalo?" trochu zvážnil.
,, Já... Já jsem spala s Nicolasem."
,,Cože?" vyděšeně se podíval a já si lehla na postel a zakryla se až po krk peřinou.
,,No hele. Já tě miluju a pokud jsi s ním spala jen díky tomu, že jsi měla alkohol, tak bych to ještě překousl. I když by mi to nějakou dobu trvalo. Pokud to pro tebe nic neznamenalo.." sklopila jsem zase zrak.
,,Takže znamenalo?" podíval se smutně.
Teď jsem ty slzy nestihla ani utírat a prostě jsem je nechala a neodpovídala.
Zvedl se z postele a odešel. Nevím jestli si probrečel noc jako já, ale já jsem litovala téhle chyby, že jsem vůbec brala to pivo do ruky.

Oba to nechali na mě. Jediné, na co jsem se teď zmohla bylo zapnout videa a písničky.

*  *   *                     *  *  *                 * * *

Celý týden jsem nedělala nic jiného než že jsem přemýšlela. V hlavě mám úplný chaos. Jak mám vědět co je správně? Rozhodla jsem udělat nejednodušší věc, co mě napadla.

,,Ahoj je Tom doma?"
,,Jasně pojď dál" odpověděla jeho mamka a pustila mě domů.
,,Ahoj Zoe. Tak jak si se rozhodla?"
,,Thomasi, co na mě vlastně vidíš?" zeptala jsem se trochu vážně.
,,Viděl jsem na tobě vždy tu sebejisitou, krásnou, chytrou holku, co ví co chce. Jsi nejlepší holka, kterou jsem kdy potkal. A udělal bych pro tebe cokoliv." objala jsem ho a vstala z gauče.
,,Zoe?"
,,Ano?"
,,Prosím. Rozhodni se dobře." jen sem přikývla a odešla.

Nasedla jsem do auta. Když jsem dojela k stanovenému místu, zaklepala jsem na dveře.
,,Je. Emm. Ahoj, pojď dál".
,,Díky"
,,Tak co, jak na tom jsi? Zeptal se a přinesl mi z kuchyně skleničku s vodou.
,,Co na mě vlastně vidíš Nicku?"
Po chvíli ticha promluvil.
,,Když jsem pomáhal Tomovi s výzdobou, hotelem, psem říkal jsem si, že to musí dělat pro nějakou úžasnou holku. Jakmile tě přivedl, hend jsem to pochopil. A vidět tě tak šťastnou, a teď tak smutnou se mi nelíbí. Doufám, že si vybereš správně, aby jsi byla tak šťastná, jako když jsem tě viděl poprvé." objala jsem ho  a vstala.
,,Zatím Nicku".

Když jsem dojela domů, chvíli jsem nad tím přemýšlela, ale po chvíli jsem měla jasno. Musím být s....