Fair

Kapitola 18.

Večer jsme se rozhodli jet do nemocnice, protože jsme neměli tolik obvazů na to, co se jí stalo. Nechali si jí tam.
(Z pohledu Zoe)

Díky člověku, se kterým jsem chodila teď ležím v nemocnici. Nečekala jsem, že to řeknu, ale i tak mi Thomas trochu chybí. Nicolase miluju, ale nrjhorší jsou ty vzpomínky, které se teď ztrácejí díky tomu, co mi udělal. Nick mi přivezl věci, které jsem mu řekla a musel odjet. Aspoň že v nemocnici mají wifi. Celou dobu co to šlo, jsem volala přes skype s Nickem. Zítra by měl do nemocnice zase přijet.

Většinu času jsem prospala a proležela, dokud nepřijeli rodiče a nezačali se vyptávát. Vymyslela jsem si, že jsem spadla na stůl sama a že mi Nicolas pomohl. O Thomovi jsem radši neřekla ani slovo. Když všichni odešli a já zůstala na pokoji sama usla jsem. Až do doby, než jsem neucítila něčí ruku na té moji. Pomalu jsem otvírala oči.
,,Co tady děláš vždyť je deset hodin, to tě sem vůbec někdo pustil?"
,,Ahoj Zoe. Ano pustili mě sem, můžu tu prý jednu noc přespat. Trochu jsem si vymyslel, jsem tvůj nevlastní brácha od teď." trochu se zasmál a pak se zeptal
,,Jsi v pohodě?"
,,Jsem v pohodě Tome, teď už jo. Mají mě tu jen na pozorování."
,,To je dobře. Já... Se ti strašně omlouvám, že jsi kvůli mě tady. Ona je kráva a teď to vím, což je asi trochu špatně, ale poučil jsem se snad. Je mi to moc líto" chytil mi ruce a dal mi na ně malou pusu.
,,Hele už je to v  pohodě. Budeme dělat že se to nestalo, jo?" usmála jsem se na něj.
,,To nejde když jsi tady". Zadíval se mi hluboko do očí. Koukali jsme na sebe asi minutu. Nemohla jsem se od něj odtrhnout ani na sekundu. Pomalu se jeho rty začaly přibližovat. Uhla jsem pohledem.
,,Promiň Tome." ucukla jsem a koukla jsem se do postele.
,,Jo promiň. No.. Asi bych měl jít." začal otvírat dveře.
,,Ne počkej." zavolala jsem na něj a otočil se.
,,Zůstaň tu přes noc. Když ti to ty sestřičky dovolily." řekla jsem a podívala jsem se na postel vedle mě. Zavřel dveře a sedl na protější postel. Celý večer jsem propovídali a ráno odešel. Nestihl to ale do doby, než přišel Nicolas.
,,Ehm.. Ruším?" zaklepal udiveně na dveře a podíval se na nás.
,,Ne pojď dál prosím" usmála jsem se a když přišel ke mě, dala jsem mu pusu.
,,No, tak já radši půjdu." řekl Thomas a s těmito slovy odešel.
,,Co tady dělal?" zvědavě se zeptal a sedl si na moji postel.
,,No.. On tady spal" trochu jsem se bála reakce, protože tu mohl spát Nick a ne on.
,,Hele když mi dovolíš tu spát s tebou dnes, tak mi to nebude vadit" usmál se a začal mě líbat.
,,Jestli si to domluvíš se sestřičkama a taky si vymyslíš, že jsi můj nevlastní brácha tak jo." zasmála jsem se Tom se zvedl a šel se zeptat sestřiček.