Fair

Kapitola 19.

Když přišel se zprávou, že tu dnes spí se mnou, byla jsem strašně ráda, protože tu konečně nebudu sama. I když mě Thomas včera zachránil, tak s Nickem to nebude aspoň tak divný.  

12:56
Ahoj, tak jak ti je, kdy tě pustí?

Na zprávu jsem ve zkrácené odpovědi odepsala a mobil jsem odložila.

,,Zoe, zítra můžeš domů. Budeš v pořádku" oznámila mi sestřička v kratších typických šatech a odešla. Já se na nij nej v rychlosti usmála a přikývla.

,,Budem zítra u nás?" zeptal se mě Nicolas a souhlasila jsem. Mohla bych si také najít svoje bydlení. No, ale teď ho nebudu řešit..

,,Chceš koupit pizzu na oběd nebo tak?"
,,To by jsi byl hodnej, celou dobu tady mají jídlo, co by se fakt považovat za jídlo nemělo" zašklebila jsem se při pomyšlení na ty chutě a Nicolas odešel asi pro tu pizzu.

Po hodině se konečně vrátil a to se sýrovou pizzou.

,,Děkuju" usmála jsem se na něj a začala to skoro doslova hltat.
,,Hele je to i oběd pro mě, nesněz mi všechno " zasmál se a hned na to zesmutnil v obličeji, abych s tím jídlem tak nepřeháněla.
Když jsme oba snědli jídlo, pustili jsme si filmy a seriály. A tohle jsme dělali vlastně krom povídání celou dobu. Večer jsme si spojili dvě lůžka k sobě, aby jsme na sebe nemuseli volat na konec pokoje. Sestřička nám popřála dobrou noc, ale stejně jsme ji pak neviděli naposledy. Jakmile se mi už fakt chtělo spát, otočila jsem se k Nicolasovi zády a zavírala oči. Ale jeho ruka se ocitla na mém boku, až postupně sjížděl na zadek. Pak si mě přetočil k sobě a začal mě líbat. Začal mi sahat pod tu nemocniční košili, kde jsem nic jiného už neměla. V tom se otevřeli dveře.
,,Promiňte za vyrušení" po pár sekundách co se rozletěli dveře, řekla sestřička a odešla. Trochu jsem přemýšlela jestli z toho nebude problém, ale nakonec to snad nikdo kromě jí neví a neviděl. Pak jsme se začali smát. Jeho rty jse postupně zase dostali na ty mé.
,,Dobrou zlato" řekl po chvíli a dal mi ruku na bok.
,,Dobrou" zase jsem se otočila a jeho ruku si proletla s mými prsty.

Ráno jsem se probudila sama. Nechápala jsem kde je Nicolas. Pak jsem se otočila a pochopila jsem. Postel byla odsunutá jen o kousek a mezi mojí postelí a jeho byla mezera, kterou zaplňoval právě Nick. Doufám, že se mu spalo dobře. Zasmála jsem se a vzbudila ho.
,,Zlato, vstávej" zasmála jsem se a pohladila ho a zároveň zatřepala, aby se trošku probral. Nick se ale lekl a díky cuknutí, se postele ještě víc odsunuly a on spadl tvrdě na zem.
,,Ježiš jsi v pohodě?" smála jsem se a podala mu ruku. Jeho ruka se chytla mé a stáhla mě k němu.
,,Jo a dobré ráno" řekla mi a dal si moje nohy okolo pasu, ruce okolo krku a vysadil mě zpátky na postel.
,,Dobré" po chvíli jsem promluvila a lehla si zpátky.