Krvavé stopy [DOKONČENO]

Chapter 1.

,,Na tohle nemám," zvedla jsem se a šla pryč.

Vyšla jsem před bar a zhluboka se nadechla. Nikdo mě nerozhodí a zvlášť ne nějakej blb. Stála jsem a koukala jen tak před sebe, než jsem zaznamenala, že už nejsem sama. Bylo mi naprosto jasné, kdo stojí vedle mě.

,,To tady budeš stát a koukat se na mě?" zeptala jsem se.

,,Asi jo," řekl a pokrčil rameny.

,,Neřeklas' mi jak se jmenuješ," nedal si pokoj.

,,Hm... A co?" prskla jsem.

,,Proč mi to nechceš říct?"

On bude prostě pořád otravovat.

,,Třeba proto, že ti nic není do toho, jak se jmenuju," odrazila jsem ho a vydala se na cestu domů.

,,Dobře, tak já začnu. Jsem Chris, Chris Kayle. Teď ty,"

,, Chloe, Chloe Porterová," vzdala jsem se.

,,Výborně, Chloe, když se chce..."

Otočila jsem se na něj a ukázala mu svůj přeslazený úsměv. Zvláštní, takový pitomec a dokázal mi zvednout náladu. Po cestě domů jsme si s Chrisem povídali. Teda spíš já povídala a on poslouchal.

,,Tak jsme tady," ukázala jsem na jeden z paneláků.

,,Tak zítra, Chloe." Otáčel se a chtěl odejít.

,,Jak zítra," zděsila jsem se.

,,Snad si nemyslíš, že už mě neuvidíš," usmál se a poslal vzdušnou pusu.

Začervenala jsem se a sledovala jak odchází.

,,Ahoj, jsem doma," pozdravila jsem.

Bydlím s Katelin, jsme nejlepší kamarádky už od školky

,,Kdepak jsi byla tak dlouho?" zeptala se.

,,Venku."

,,No tak venku jo? A ten kluk je venek?" škádlila mě.

Vykulila jsem oči.

,,Jak to víš?"

,,Okna dokážou úžasné věci. Například je přes ně vidět ven," zasmála se.

Zrudla jsem a šla ke stolu.

,,Lasagne!" výskla jsem.

,,Kate, jsi úžasná," pochválila jsem jí.

Je nejlepší kuchařka co znám. Ani máma takhle nevařila. Při vzpomínce na mámu se mi do očí nahrnuly slzy.

Flashbaky budou psaný kurzívou...

,,Neboj, Chloi. Bude to v pořádku. Ty budeš v pořádku," řekla a dala mi pusu.

Pak vyběhla ze skrýše a běžela pomoc tátovi. Pak už bylo slyšet jen ránu a máma se pro mě už nevrátila. Nikdy se už nevrátí.

***

,,Chloe, jsi v pořádku?"

,,Jo, jasně," řekla jsem a nenápadně jsem utřela slzy.

,,Tak co kdyby ses pustila do těch mých úžasných lasagní."

To je prostě Kate, dokáže mě vytáhnout z mých "depresí". Snědla jsem večeři a šla do sprchy. Nebylo mi moc dobře a tak jsem radši zalezla do postele. Dávala jsem to za vinu tequile. Ale zase z pozitivního pohledu, pomohla mi rychleji usnout.

Ráno mě probudily sluneční paprsky. Počkat, sluneční paprsky? Koukla jsem zděšeně na hodiny. Panebože, čtvrt na osm. Rychle jsem pobíhala po pokoji a naházela jsem na sebe první oblečení, co jsem našla. Vyběhla jsem z domu a chytla si taxík. Bylo 7:29, když jsem běžela po chodbě k Luisový.

,,Jsi tu přesně," usmála se Luisová, když jsem jí vtrhla do kanclu.

Stála tam i Heather.

,,Pojď, dám ti ty zbraně," Heather mě vedla chodbou a na konci naťukala nějaký kód.

Odsunula se stěna a já uviděla plno vymakaných zbraní. Natahovala jsem se po jedné z nich, ale zastavil mě železný stisk na ruce.

,,Na to zapomeň," podala mi berettu.

,,Jako fakt?"

,,Jo a tady máš ještě nůž, kdyby náhodou..."

,,A to je všechno?"

,,Ano, to je všechno, teď jdi," vyhnala mě.

Pistoli jsem si zastrčila do opasku, přes něj přetáhla tričko a nůž do pouzdra pod bundou. Vrátila jsem se zpátky, pro složku k případu.

,,Tady to máš," podala mi tučnou složku Luisová.

,,Páni, málo toho není," řekla jsem a zalistovala.

,,Doma si to všechno projdi a nezapomeň nám hlásit, jak pokračuješ v případu, jasné?"

,,Ano," strčila jsem si složku do tašky.

Vyšla jsem před budovu a rozhlédla se po okolí. Všude chodili lidi. Tady bych stejně nic nenašla, tak jsem se vydala domů s tím, že si půjdu zaběhat a utřídím si myšlenky. V kavárně jsem si koupila kafe a rychlou chůzí jsem mířila domů. Už jsem byla skoro před domem a někdo do mě vrazil. Kafe se na mě vylilo.

,,Jauuu, nemůžeš dávat pozor," vykřikla jsem.

,,To ty jsi do mě vrazila," obhajoval se viník.

,,Děláš si srandu, že jo?"

,,Vypadám tak? Mám kafe na triku," stěžoval si.

,,Takže mi chceš říct.. Chrisi?" podivila jsem se.

,,Chloe, co tady děláš?"

,,Jdu domů," ukázala jsem na panelák, ve kterém jsem bydlela.

,,Co ty tady děláš?"

,,Šel jsem kolem a doufal, že tě zahlédnu," řekl ironicky a ušklíbl se.

,,Máš něco v plánu?"

,,Jo, mám. Jdu běhat," odvětila jsem a obešla ho.

,,Nechceš třeba na oběd?"

,,V půl desátý?"

,,Tak na pozdní snídani?"

,,Chci jít běhat..." nevzdávala jsem se.

,,Já počkám," nahodil svůj sexy úšklebek, který mě posílal do kolen.

,,Tak dobře, kam jdeme?" rezignovala jsem.

,,Ke Glorii, maj tam skvělý kafe," zasmál se.

-----------------------------------------------------------

+ Ahoooj. Další kapitola is here. Doufám že Vás to baví. Tahle kapitola byla postavená na přímé řeči, tak doufám, že vás to neomrzelo. :DD Budu ráda za hoodně hvězdiček a nějakej komentík určitě potěší...

Papa Vamps :*