Krvavé stopy [DOKONČENO]

Chapter 4

Tak to jsem posrala.

Rychle jsem na sebe hodila oblečení. (Měla pyžamo, prasáci :D) U stolu jsem si nalila kávu a snídala croisant. Při snídani jsem přemýšlela o tom, co se ten večer stalo. Totálně jsem se ožrala a pak... Okno. Nic. A ještě víc jsem se bála, co jsem Chrisovi navykládala. Né že by mě odpuzoval, právě naopak, neskutečně mě přitahoval. Jeho oči, vlasy a keho vypracovaná hruď. Hm...

,,Nepřemýšlíš náhodou o mě?" zeptal se

,,Ne," zalhala jsem. ,,Proč?"

,,Slinatala jsi," zasmál se.

Zavrčela jsem na něj. Ale neodpověděla a to byla chyba. Chris si uměl vyložit moje slova, tak jak chtěl.

,,Je normální, že jsi do mě blázen. Prostě jsem boží."

,,Egoisto. Co tady vlastně děláš? Vyhnala jsem tě?"

,,Včera si byla totálně na šrot. Tak kdyby se ti něco stalo, byl jsem tady abych ti pomohl," udělal na mě psí kukuč

Byl tak roztomilý. Nemohla jsem nic říct a topila se v jeho očích. Pomalu se ke mně začal přibližovat. Ani jsem se nehla a moje srdce splašeně tlouklo na poplach. Tohle přece nechceš, Chloe! Nechceš ho! Křičelo na mě moje podvědomí. Pořád jsem se nehýbala a on to bral jako souhlas. Přitiskl jeho rty na ty moje. Ale nebylo to jako v tom parku. Teď to bylo jiné. Jako by vložil všechny svoje pocity do jednoho polibku. Začala jsem spolupracovat. Pak jsem ai uvědomila co to vlastně dělám.

,,Ne," odtáhla jsem se.

,,Co je?" zeptal se překvapeně.

,,Tohle je špatně. My. Já... Nemůžu. Promiň."

S tímhle se zvedl a jednoduše odešel. Jednoduše odešel. Nedivím se mu. Záleželo mu na mě a já ho využila a pak odkopla. Šla jsem do svého pokoje a mrskla sebou na postel. Ucítila jsem z povlečení jeho vůni. Okamžitě jsem se zvedla a pochodovala po pokoji. Pak jsem ztrhla povlečení a odnesla ho do pračky. Nemohla bych tam spát. Naházela jsem ho do ní a opřela se od dveře. A nechala pocitům volný průchod. Slzy co jsem držela se draly ven a já se svezla po dveřích. Brečela jsem. Ne kvůli sobě, ale kvůli němu. Jako by mi do hrudi vypálil díru. V tu chvíli jsem si opakovala jak moc jsem blbá. Tak blbá. A ani jsem nemyslela, že je to možné. Já kráva se zamilovala do mého cizince.

***

Brečela jsem celý den. Nechtěla jsem to řešit alkoholem. Teď ne. Akorát bych udělala další průšvih. Nakonec mi to nedalo a já se vydala do baru.

,,Copak, copak," zeptal se hlas vedle mě a já se zakuckala.

,,Ty?" zeptala jsem se a měla slzy na krajíčku.

,,Ne, moje babička," řekl a udělal purkle.

,,Promiň," omlouvala jsem se, ale věděla jsem, že to omluvila nespraví.

,,V pohodě, lásko. Bylo mi to jasné," odpověděl.

,,To nedělej, Chrisi. Křič. Urážej mě," začala jsem brečet.

,,Neplač, lásko," zašeptal a obejmul mě.

,,Neměli jsem se potkat. A neměli jsme se-" hlas se mu zlomil.

,,Už mě nikdy neuvidíš, Chloe," s tímhle odešel.

Běžela jsem za ním. Byl pryč. Úplně.

,,Ne! Počkej!" křičela jsem.

,,Neopouštěj mě!" křičela jsem a padla na kolena.

,,Potřebuju tě," řekla jsem normálně.

,,Miluju tě, zašeptala jsem.

Pak jsem si už nic nepamatuju. Jen chladnou zem, nějaké ruce a tmu.

***

Vzbudila jsem se u mě v pokoji. Jak jsem se sem dostala? Byla jsem venku a... Nanovo jsem se rozbrečela. Je pryč. Sedla jsem si a koutkem oka jsem zahlédla černou kštici vlasů. Že by? Ne muselo se mi to zdát. On o mě nestojí a nikdy nestál. Byla jsem jen jeho hračka.

_______________________________________

+Helooou máj litl gájs. A laf jů. U první kapitolky je kolem 100 přečtení. :O Jako fakt? Dál už to malinko kolísá, ale mám radost.

+ Normálně vycházej kapitolky v pátek, ale dneska je to vyjímka. Mám narozky. Je mi sladkých 14. Tak jsem si řekla, že by byl fajn někaký dáreček pro vás.

+Snad Vás to bavilo a uvidíme se u dalších kapitol.

Vamps 😘