Krvavé stopy [DOKONČENO]

Chapter 10

,,Ale no tak Chloe. Nepotřebuju tolik kýčů," snažil se mi domluvit Chris.

,,Zlato," začala jsem.

,,Vánoce jsou jen jednou za rok. Proto si je užijeme."

Chris protočil očima a já dál vybírala dekorace do mého bytu.

***

Z obchodu jsem vyšla se 4-mi plnými taškami.

,,Ukaž, vezmu ti to," nabídl se Chris.

Do rukou jsem mu hodila všechny tašky a vesele odkráčela. Asi nečekal, že mu vrazím do rukou všechny tašky. Proto se na chvíli zarazil.

,,No to počkej!" zakřičel za mnou.

Jen jsem se zasmála a pokračovala v cestě. Zastavila jsem až před dalším obchodem.

,,Běž, já tady počkám," hnal mě do obchodu.

,,Vážně nepůjdeš se mnou?" chtěla jsem, aby šel.

,,Ne, ne já tady počkám."

Smutně jsem se otočila a šla do obchodu.

,,Chloe! Chloe! Ahoj!" zavolal za mnou někdo.

Otočila jsem se.

,,Jé ahoj Heather. Taky nakupuješ?" jsem ráda, že jsem ji potkala.

,,No už to tak bude. Zatím ahoj."

Odešla. Tak fajn. Jsem na to zase sama. Vybírala jsem nějaké ozdoby na stromeček, když tu se z venku ozval křik.

Vyběhla jsem z obchodu a běžela za křikem.

,,To si ten vrahoun dělá srandu? I před Vánocemi?"

Za obchody v příkopu jsem našla mrtvolu. Rychle jsem se podívala okolo. Musí být blízko.

Za stromem stála postava. Pozorovala mě. Zkoprněla jsem na místě. Snažila jsem se koukat pryč. Aby nevěděl, že o něm vím. Ale mysl neposlouchala. Sáhla jsem pro bouchačku a vyběhla za osobou. Jakmile mě spatřila začala utíkat taky. Najednou mi zmizel z dohledu.

Pro velký úspěch na zamotání hlavy.

Chris

Viděl jsem jí jak stála nad mrtvolou. Konečně. Po tak dlouhé době ji mám. Ale že mi to dalo zabrat. Asi si mě všimla, protože vyběhla mým směrem. Běžel jsem se schovat. Nehodlám tady umřít. Připravil jsem si pistoli a čekal.

Chloe

,,Už mi neutečeš, ty zmrde!"

Doběhla jsem na nějkou mýtinku.
Musí tady někde být. Ozval se výstřel. Skočila jsem na zem. Minul.

,,Kurva, kurva!!" zanadávala jsem si.

Znova výstřel.

Musím utéct. Tohle nepřežiju. Odplazila jsem se za strom. Tam jsem se zvedla a vzala nohy na ramena. A to doslova. Ani jsem nevěděla, že umím takhle utíkat?

Vyběhla jsem ven z toho hnusnýho lesíku. A vrátila jsem se k té mrtvole. Třeba něco najdu. Když jsem se na ní podívala, zvedl se mi kufr. Mrtvola mě vydloubnuté oči a podříznutý krk. Začala jsem zvracet. Když ze mě vypadl oběd, a já se dala trošku dohromady zapípal mi mobil.

Unknow number:

Mám tě v merku...

Co to může znamenat?

Najdnou se na měm kabátu objevila červená laserová tečka.

,,Kurva!!!" zakřičela jsem a skočila do příkopu.

Přímo na mrtvolu a nad mou hlavou mi prosvištěla kulka. Ani jsem se nestihla radovat z mého přežití, protože se mi znovu zvedl žaludek.

Vylezla jsem z příkopu.

,,Ne!" za silnicí ležele mrtvý člověk.

Objeť té šílené pušky.

,,Hayly Exesi. Jak se sebou můžeš žít? Ale přísahám, dokud budu žít, budu se tě snažit najít a zabít."

Znovu zapípal mobil.

Unknow number

Tak to se nebudu muset starat dlouho...

Veděla jsem co to znamená. Okamžitě jsem se schovala za strom. Strom mi asi moc nepomůže, alespoň něco.

Najdnou se spustila bombardace kulek.

,,Kolik má zbraní?" skrčila jsem se a plazila se k jednomu z domů.

Zaběhla jsem za něj a snažila se dostat na druhou stranu silnice. Povedlo se mi to když přes přechod jel kamion. Přeběhla jsem na druhou stranu.

Chris stál před obchodem a pořád tam čekal.

,,Kde si proboha byla? Vypadáš strašně?"

Jen jsem zakývala hlavou a padla mu do náruče.

Ale všimla jsem si něčeho divného.

.

.

.

.

.

Kde si skara takhle zapatlal boty?!

_______________________________________

+Že už jsem Vám chyběla?

+ Ne? No neva.

+Jak se Vám líbí kapitola?

+Všimla jsem si, že mi na tomhle příběhu začala stoupat čtenost a taky sledovatelé. Strašně moc za to děkuju. Stejně tak jako za komenty. Teď jsem byla trochu mimo, ale slibuju, že se do psaní vrhnu. Taky jsem teď neodpovídala na komenty. Ale všechy si čtu a miluju teorie, které tam napíšte. Takže teď už budu hodná...

+Jinak co si přejete k Vánocům?