Co přinese osud?

Úvod

Sedím a dívám se na zamračenou oblohu, která září blesky. Miluju bouřky. Nikdy jsem se jich nebála. Když jsem byla malá vyrůstala jsem na venkově. Nebyla jsem ten typ dítěte, co potřebuje dotykový mobil nebo iphone a pořád fotit selfíčka. Teď bydlím ve městě, což je velká škoda. Na venkově jsem byla šťastná. Můj děda měl velikou farmu, se kterou jsem mu vždy ráda pomáhala. Jenže jednoho dne děda umřel, my jsme museli farmu prodat a přestěhovat se do Zlína.  Na venkově se také skoro všichni znali, což tu ve Zlíně neplatí. Pardon, já se vám nepředstavila. Jsem Gabriela Nováková a je mi 21 let. Chodím už druhý rok vysokou a studuji veterinu. Ráda se starám o zvířata a jako domácího mazlíčka mám králíka Boba, kterého mám strašně ráda. Moje nejoblíbenější zvíře je však pes, kterého jsem měla na venkově a jmenoval se Ben.  Nyní mít psa nemůžu, protože bydlím v paneláku. Ve škole moc oblíbená nejsem. No, abych řekla pravdu mám tam jedinou kámošku. Jmenuje se Aneta, ale já ji říkám Anett a je opravdu velký blázen do hokeje a fotbalu. Fandí nějakým týmům PSG Zlín a Fastav Zlín nebo jak se vlastně jmenují. Mě hokej ani fotbal nikdy nebral. Popravdě jsem ráda, že mě na to Anett nenutí koukat. I když je to moje jediná kámoška tak mi to vůbec nevadí, protože budu mít radši jednu pravou kámošku než tisíc falešných. Víc už vám o sobě asi neřeknu, protože musím jít do školy.