Co přinese osud?

24.

Gabi

Z mého spánku mě vyrušilo zvonění mobilu. Volal Libor, že asi za půl hodiny přijde. Že má pro mé překvapení a že sem mám dobře ugléct, protože půjdeme ven. Tak jsem ospale a rozmrzele vstala z postele a došla k mému šatníku.

Oblékla jsem si tmavě modrou bundu a modré rifle( mimochodem jsem vypadala jako šmoula) , a jelikož Libor ještě nepřicházel, tak jsem si zapla televizi.

Po deseti minutách, kdy jsem se dívala na Co na to Česi, někdo zaklepal na dveře. Otevřela jsem a v nich se objevil Libor držící Barneyho.

Tak můžeme vyjít krásko" řekl a hodil po  mě oko. Tohle na něm strašně miluju. Miluji ho jako osobu a večer mu to řeknu.

Jasně, ty můj kocoure" řekla jsem a mrkla jsem na něj. Tomu jsme se oba zasmáli. Baví mě s ním takhle flirtovat.

Libor

Cestou ke Gabi jsem se stavil je zlatnictví. Chtěl jsem, aby byl tenhle večer výjimečný. Nemohl jsem, ale nic vybrat. Barneyho jsem samozřejmě nechal před obchodem a už začínal štěkat, takže jsem tam nemohl stát a vybírat půl století. Ještě jsem si prošel kousek obchodu, a pak jsem našel to, co jsem přesně potřeboval. Stříbrný prstýnek s fialově zbarveným ametystovým kamínkem. Gabinna nejoblíbenější kombinace. Zaplatil jsem cenu 1500 korun za tuhle malou stříbrnou věcičku, odvázal jsem Barneyho a pospíchal jsem ke Gabi . Chtěl jsem s tou dívčinou strávit co nejvíc času.

Dorazil jsem k ní nejméně s patnáctiminutovým zpožděním, ale to bych prostě nebyl já, na to už si Gabi zvykla. Jen se usmála, dala mi pusu, na kterou jsem se těšil celý den a zeptal se jí jestli můžeme jít. Odpověděla a vyrazili jsme směr stadion Letná.

Gabi hned poznala kam jdeme. Všechno jde na mě hned poznat. Cestou panovalo ticho, ale já nechtěl, aby to tak bylo. Tak jsem nahodil konverzaci.

Jak ses dnes měla moje princezno" řekl jsem.

No nic moc, stýskalo se mi po mém princovi" nad tou odpovědá jsem se musel pousmát.

ooo, to  je tak milé" řekl jsem a vlepil jí pusu. Vůbec mi nevadilo, že se na mě dívají lidé. I Libor Kašík může být zamilovaný.

Jak vůbec bylo na té rodinné akci" pokračovala s konverzací ona.

Celkem fajn všichni mi gratulovali k tomu překvapení, nejvíc můj bratránek, jestli si ho ještě vybavuješ" řekl jsem  a čekal jsem otázku Co je to za překvapení? Jenže Gabi Nováková si ještě bude muset chvíli počkat.

Co je to za překvapení? Ty snad čekáš dítě s jinou, že ti k tomu všichni gratulovali? řekla trochu vážnějším tonem. Snad tohle nemyslí vázně. Nad její bujnou fantazii jsem se musel zasmát.

Takže za prvé, dítě bych čekal jenom s tebou, a za druhé si budeš muset ještě chvíli počkat, chci aby to bylo dokonalý" řekl jsem a mrkl na ni.

Ach, Libore ty mě jenom trápíš" řekla a hrála si na uraženou. Ale po chvíli i bez protestů položila svou hlavu na mé rameno.

Celou cestu jsme probírali různá témata. Od hokeje( ale zatím jsem ji nic neříkal) až po to, že má Gabi dost velkou šanci se prosadit ve světě veteriny. Ale říkala, že i  když jsou tu menší platy, že by ráda zůstala tady kvuli rodině. Posmutněl jsem, co když doopravdy zůstane tady? Gabi prosím nedělej to.

Poznala na mě, že jsem smutný.

Libíku lásko, co se děje? zeptala se mě smutným hlase. Ta holka se mnou dokáže soucítit. Miluje mě. Takže ted nebo nikdy.