Co přinese osud?

22.

Chtěl jsem jít k šatníku, abych se dal do gala, ale zastavila mě čirá, malá obálka s mým jménem.

Co v ní asi tak je? Nápis na ní je napsaný v angličtině, takže vážně nevím. Že bych mě kamarády v Anglii? O žádných nevím.  Zvědavost mi nedala a sáhl jsem po té malé věcičce, u které mě zajímal její obsah.

Obálku jsem, chtěl otevřít, ale zastavil mě papírek pod ní. Tak jsem si přečetl, co na něm stálo.

"Zlatíčko, promiň, že jsem ti četla poštu, ale věřím, že s té noviny, budeš jest stokrát nadšenější než já, a určitě mi to odpustíš.  Drž se. Pa máma.

No jo mamky, však to znáte. Ale, co sakra může být v té obálce, když její obsah potěšil a zároveň překvapil mou zvědavou mamku? Už to dál nevydržím.

Otevřel jsem tu malou záhadnou obálku. I když má angličtina dost pokulhává, tak jsem to nakonec s velkou námahou přeložil.

Obsah té obálky  mě opravdu mile, ale velmi mile překvapil. Stálo, tam to na co jsem čekal od té, co jsem vzal poprvé do ruky nešikovně hokejku.

Stálo tam, že jsem poznán na farmu týmu Florida Panthers. Nejradši bych skákal až ke stropu udělal díru do země. Chápete to je tým z NHL !! Na to čekám už pořádnou řádku let. Najednou mě únava úplně opustila. Těším se až to řeknu Gabi. Počkat?? Jak to bude mezi námi když odejdu do NHL?