Metro

Kapitola devátá

Ráno na Hoyi bylo jako z pohádky. Na stanici používali jako budík Stayin Alive od Bee Gees, takže všichni se zvládli obléknout ani ne za deset sekund. Melinda pak udělala všem vajíčka se slaninou, která doopravdy chutnala jako slanina. Mezitím se k nim stihl dobelhat i náčelník stanice, jež jim nabídl staniční drezínu, s dopravou zdarma úplně kamkoliv po celém metru. S velikou radostí jeho nabídku přijali, a tak se zanedlouho octli v krásném, prostorném tunelu na cestě do Broadwaye. Za Tonym Starkem. Stanicemi prosvištěli tak rychle, že je žádný strážný nestihl ani zastavit, aby na ně mohl uvalit clo. Dokonce projeli jednou, kterou ještě nedávno ovládali satanisté, ale nyní už byli vypuzeni a na nástupišti procházeli zvláštně uniformovaní vojáci, u nichž bylo těžké určit, ke komu vlastně patří.

Projeli Flushing Avenue, stanicí, co sloužila jako farma zvířat, pro celé metro. Místní žili jen a pouze z obchodu se zvířaty. Nebylo neobvyklé, zde spatřit stádo krav, ovcí, koz nebo třeba lam. Museli zde zastavit, protože se strážným podařilo postavit na koleje zpomalovač, tedy železnou zábranu, kterou by jejich drezína nedokázala prorazit. Clint tedy seskočil a zamířil k nejbližšímu vojákovi. I on měl na sobě červenou uniformu s uzavíratelnou helmou na obličej a velkým S na hrudi. Stačilo mu ale říct jediné slovo. „Stark." A okamžitě ožil. Za pomoci jeřábu odsunul zábranu, na cestu jim ještě zasalutoval a se slovy: „Pán už na vás čeká." se s nimi i rozloučil.

Brzy poté se před nimi objevily obrovské červené brány u kterých museli sestoupit a dál jít pěšky. Rychlé, bezzvučné se před nimi otevřely a po chvíli zase zavřely a oni vstoupili do ráje.

Tam, kde v jiných stanicích byly sloupy klasické, zde naopak byly antické, krásné ve své rovnosti a velkoleposti. Okolo nich se ovíjela vinná réva s hrozny velkými, jako lidská pěst. Koleje zde úplně chyběly. Na jejich místě někdo položil červený koberec, dlouhý až k dvojitým postranním schodům. Nad nimi se ve výši objevilo uměle instalované osvětlení, jež poháněl zvláštní generátor, jehož tlumenný bzukot byl zdáli slyšet. Za schody byly uměle vykutané postranní výklenky s fontánkami a lavičkami, u nichž stály přeplněné bufetové stoly. To aby se kdokoliv z unavených příchozích mohl zdarma najíst.

Naši hrdinové zde stáli v němém úžasu, neschopni udělat sebemenší krok. Bylo to jako, přejít ze slumu do královského paláce. To, co v jiných stanicích považovali za luxus, by si zde nikdo nedovolil dát ani na záchody.

Ticho, které zde nastalo přerušil cvakot polobotek. „Vy zde hrajete Shakespeara? Ví vaše matka, že se halíte v její šat?" ozvalo se za nimi. „Cože jsem to právě slyšel?" udiveně odpověděl Coulson. „Vy neznáte Shakespeara? To u mě na stanici nemáte co dělat, ale. " rozesmál se za nimi stojící člověk. Všichni se otočili, aby popatřili zraku Tonymu Starkovi, majiteli této stanice a samozvanému vládci metra. „Teď už vážně. Vítejte zde, jsem moc rád, že vás vidím." a na všechny se usmál tím nejširším úsměvem, jakého byl v té chvíli schopen. „To my jsme rádi, že zde můžeme být, pane Starku," odpověděl za všechny Daredevil.

„A kdo je zase tohle? Clinte, musíš nás seznámit, je ti to doufám jasné. A teď pojďte, provedu vás zde." s těmito slovy se otočil a vydal se zpět do schodů.

„Můžete se zde těšit největšímu luxusu, jakého se vám v metru může dostat. Moje stanice je rozdělená na tři patra. V tom spodním najdete divadlo a kinosál v jednom. Tam odtud jsem pro vás přišel, kdyby to někomu nedošlo. Krom toho tam je i restaurace, kde vaří ten nejlepší kuchař, jakého jsem v tomhle místě našel. O patro výš jsou hostinské pokoje, samozřejmě maximálním možným způsobem uzpůsobované přáním jednotlivých hostů. A nahoře bydlím já a má nejdražší. Co tam je vám říkat rozhodně nebudu, ale mojí manželku nejspíš budete moct vidět. Někdo nějaké dotazy?"

Nejspíše byli všichni unešení z té nádhery, ale nikdo se na nic neptal, a tak je Tony odvedl do zasedací místnosti, neboli restaurace, kde se každý usadil před již předem prostřený stůl na kterém již byly připraveny jejich nejoblíbenější pochoutky.

„Posaďte se,  a s chutí pojezte. Máme toho ještě dost na práci."  řekl Tony a začal jíst.