Metro

Kapitola sedmá

A znovu byli na cestě. Již podruhé je vyslali na výpravu, kvůli záchraně někoho nebo něčeho. Tam nahoře by si dvakrát rozmysleli, jestli se do toho mají vrhnout, ale teď byli jinde a museli spolupracovat, jestli chtěli zachránit sebe a své blízké.

Na Prospectu, který se změnil v jedno velké pracoviště, protože náčelník usoudil, že by bylo vůbec nejlepší, kdyby se přestěhovali je Hawkeye seznámil s jejich plánem. Velmi prostým, ale velmi účinným. Tedy alespoň podle něj.

„Je to jednoduché. Teď půjdeme do samotného středu metra, kde sídlí jeden známý, který má satanisty dokonale přečtené. S pomocí jeho a informací, jež by nám měl sdělit potom satanisty vymlátíme z povrchu podzemského. No a, kdybychom se během své cesty setkali s jakýmkoliv odporem, taky ho zničíme, pokud to bude v našich silách. Někdo nějaké dotazy?" zakončil Hawkeye.

Všichni se s jeho unikátním plánem okamžitě ztotožnili a výprava tak mohla začít. Opustili Prospect, pro Daredevila poslední stopu známé civilizace. S posledními světly této stanice se znovu začínal projevovat pocít tíživé tísně, který už jednou zažili. Tohle bylo ale jen zdání, uměle vyvolaná iluze a proto se jen na chvíli zastavili, aby hned zase pokračovali dál. Čekala je totiž velmi dlouhá cesta.

První ze stanic ke které se již pomalu přibližovali byla ta na Union Street. Předtím, než se objevili satanisté, na stanici pěstovali slepice a prodávali je po celém metru. Co se tam však nacházelo nyní, nevěděl nikdo, proto vstoupili do stanice více, než opatrně.

Vypadala přesně tak, jako předtím. Bíle obložené zdi, žlutě a modře natřená podlaha, která kdysi označovala pořadí linek a prostorné nástupiště, kde stále ještě zůstaly slepičí kurníky. Coulson vyskočil nahoru s tím, že celé nástupiště důkladně prohledá. Co kdyby tam prý zůstala ještě nějaká vajíčka? Vajíčka se hodí vždycky, řekl. A skutečně, po chvíli našel to, co hledal. Mezi kurníky byla ještě nějaká ukrytá. Usmál se a schoval je k sobě do vaku. Hned na to seskočil zpět, ke svým souputníkům.

„Clinte, dejme si pauzu. Já už jsem unavený a Daredevil jistě taky, i když to na sobě nedá znát. Krom toho, našel jsem vajíčka. Můžeme si je dát a pošetřit naše zásoby." řekl Phil.

Hawkeye souhlasil, a tak se usadili na nástupiště a pojedli. Daredevil náhle promluvil. „Ke komu to vlastně jdeme? Nic si nám o něm ještě neřekl."

„Já vám ani nic moc říci nemůžu, i když bych třeba chtěl. To, co smíte vědět je, že si zřídil z jedné stanice vlastní sídlo, kde s ním žije i jeho manželka. A taky, Phil se s ním už určitě někdy setkal. Ty ho bohužel neznáš. Nebo, aspoň si to myslím. Kdysi jsme já, Phil a on dělali na jedné společné práci. Víc, už ze mě nedostanete."

Daredevil se pousmál. „Díky Clinte, takhle mi to bohatě stačí."

„Nemáš za co, příteli." odvětil Clint.

Dojedli a vydali se znovu na cestu. Cesta mezi touto a další stanicí byla poměrně krátká a překvapivě dobře udržovaná. Zdálo se víc, než jasnějším, že na té stanici můžou narazit na nějaké lidi. Horší už bylo s určením, jací lidé to budou.

Lidé, kteří žili na Bergenu byli, zvláštní. Nevyskytovala se u nich žádná forma vlády, neplatily zákony. Tahle stanice si žila vlastním, nikým nenarušovaným životem.

Dokonce ani neměla žádná stanoviště, která by je strážila před vetřelci, takže trojice hrdinů prošla úplně bez potíží. Na stanici panoval takový nepořádek a zmatek, až bylo těžké, nerozdělit se od sebe. Proto vylezli na nástupiště a Clint společně s Coulsonem se začali koukat po nějakém vhodném místě k odpočinku. Našel ho pod jedním sloupem, tudíž se hned vydali tím směrem.

Z lidí, kterých se zde nacházelo opravdu mnoho agent Coulson nepoznával téměř nikoho. Zahlédl pár žoldáků se kterými se dostal kdysi do styku, jednoho kněze a jednu ženu, jež si odněkud mlhavě vybavoval. Měla rysy číňanky, dlouhé, tmavě hnědé vlasy a ústa, stažená do nekompromisního výrazu, který vyjadřoval něco jako, přibliž se ke mě a uříznu ti hlavu.

Kývl na Clinta, jakože se odděluje a vydal se po jejích stopách. Ona si ho naneštěstí všimla a také zrychlila. Dostali se dolů z nástupiště a zamířili pryč, do tunelu. To už Coulson nevydržel a křikl na ní. „Hej ty, stůj! "

Žena se zastavila, pomalu otočila a Philovi málem spadla brada.