Metro

Kapitola třináctá

Zdravím Vás, moji milí čtenáři.

Jak jistě víte, spousta lidí bere číslo 13 jako smolné. Tvrdí, že se v souvislosti se jim děje spousta špatných věcí. Jelikož já jsem jeden z nich, tato kapitola je pojatá v podobném duchu. Není smolná, ale plná zápletek a Tonyho. Užijte si jí.

TheBergi

Boj se nevyvíjel příliš dobře. Daredevil ležel jak bez ducha v koutě a nad ním se skláněla ta žena, Charlie, která ho měla dorazit. Zvedla ruku s tím zabijáckým nástrojem, když v tom jí zezadu praštil a omráčil Coulson.

Zbylí vojáci mezitím stále více ničili formace satanistů, z nichž někteří už se dávali na kvapný ústup anebo jen klekali a vzdávali se. Bitka pomalu končila a vítězná strana začala sčítat své ztráty.

K Tonymu přišel velitel zásahové jednotky, aby podal hlášení. Byl to mladý muž, s kratšími hnědými vlasy, hnědýma očima a širokým úsměvem. „Pane Starku," oslovil ho, „bitva dopadla nad očekávání dobře. Máme jen deset mrtvých a osm zraněných. Krom toho i dvacet zajatců, z nichž ale většina potřebuje ošetřit.Je mezi nimi i ta žena. Co s ní máme udělat, pane?"

Tony se podrbal pod bradou a po chvíli odpověděl. „Charlie? Tu nechte mně, sám si jí vyslechnu, až k tomu bude prostor. Všechno, kapitáne?"

Jmenovaný se postavil do pozoru a zasalutoval. „Ano, pane." Tony ho s mávnutím ruky propustil.

Všichni se přesunuli k Daredevilovi, nad kterým se skláněl vojenský lékař. „Jak je mu?" zeptal se Batman. „No, co vám budu povídat. Těžký otřes mozku, zlomená žebra, modřiny, škrábance, ale bude v pořádku, o něj se bát nemusíte."

Na skupince byla znát okamžitá úleva. Přece jen, Daredevil patřil mezi první členy a ač toho moc nenamluvil, stal se pro ně nepostradatelným. Jeho úraz je všechny zasáhl, ale když viděli, že je zdravý mohli se už bez zbytečných starostí věnovat dalším problémům. Někdo přece musel pohřbít mrtvé a hlavně, někdo musel vyslechnout Charlie.

Jelikož se Tony sám nabídnul, povolili mu tedy, Charlie vyslechnout. Byl v podobných věcech nejzručnější a krom toho, znal techniky, které nikdo jiný, krom něj neovládal. K místě výslechu určili služebnu této stanice, kam se během krátké chvíle přesunulo všechno potřebné náčiní.

Otevřel dveře, pomalu se usadil a nechal si poručit kávu, a hned poté už výslech mohl začít.

„Holka zlatá, cos to udělala. Daredevila jsi málem zabila, tři mí vojáci jsou těžce zranění a ty si tu takhle sedíš a směješ se na celé kolo. Co mi k tomu řekneš?"

Dlouho si promýšlela svou odpověď a ještě předtím se stihla i pousmát a odhalit své bílé zuby.

„Tohle, že jsou tvoji vojáci? Nechtěj mě rozesmát, ano. Tihle by měli být jako potrava pro netvory, ne jako vojáci. No a Daredevil měl prostě smůlu, že byl v nesprávný čas na nesprávném místě. Víš, já šla celou dobu po tobě. Tohle je jen malá cena za tvůj život."

Tonyho to rozhodilo, a tak místo své obvyklé uvážené odpovědi řekl jen:„Co chceš za všechny informace, které víš? Určitě se můžeme nějak domluvit."

Prohrábla si své blond vlasy a pomalu odpověděla. „Co chci? Já toho chci spoustu. Třeba svého Banea nebo abych umřela zasypaná sýrovou pizzou, ale teď, teď chci jen jednu věc. Tebe."

„Cože? To nemůžeš myslet vážně. Brzdi koně, frajerko, já mám přeci manželku a tu bych nikdy, opakuju NIKDY nepodvedl. Takže máš smůlu holka, řekni si o něco jiného."

Ona se stále krok po kroku přibližovala k němu. „Tššš, přestaň panikařit a vem si mě. Nebo se ti snad nelíbím?"S těmi slovy se před ním svlékla. Tony už nevěděl, co by měl dělat. Praštil jí, ale jako by v tu byla z oceli, odstrkoval jí od sebe, volal stráže, ale nikdo ho neslyšel. Všechno bylo marné.

Podařilo se jí ho dostat na zem a sednout si mu na klín. Teď už byl bezmocný, protože si ho pojistila lanem, které ze sebe za žádnou cenu nemohl sundat, ač se velmi snažil. Políbila ho a poté tam už jen ležel, bezmocný, neschopný žádného pohybu.

Zbytek skupiny byl v tu chvíli na druhé straně stanice. Přilákaly je tam totiž zvuky, přicházející z tunelu. Vypadalo to, jako kdyby se něco velkého pokoušelo prorazit zábrany a zaútočit na ně. Všichni poslouchali, pokoušeli se pochytit co nejvíce, ale zatím bez úspěchu.

Melinda s Coulsonem, kteří se drželi za ostatními najednou ze služebny slyšeli sténání a zvuky něčeho, co připomínalo boj. „Jdem to tam omrknout. Vy tu buďte a hlídejte.," řekl Phil a vydali se směrem pryč.

Otevřeli dveře a naskytl se jim hrůzný pohled. Na zemi ležel polosvlečený Tony a něm byla sténající Charlie. „Co si sakra myslíš, že děláš?" zakřičela Melinda a kopla jí do zad. „Chyťte jí a odveďte na koleje. Tam jí potrestáme." zavelel Tony. Výraz v jeho tváři značil, že s Charlie bude brzo konec. Coulson jí svázal a odešel s ní pryč. Připoutal jí provazy ke stropu tak, aby se nemohla hýbat.

Tony se mezitím zvedl, oblékl si kalhoty rozezlený se vydal na nástupiště.

Druhá skupina, která měla za úkol poslouchat zvuky od zábran najednou zpozorněla. V tunelu se rozléhal dusot, stále více hlasitý a přibližující se.

Clint se otočil a zakřičel. „Poplach, poplach, někdo sem běží." Víc už ale nestihl. Mihla se za ním svalnatá pěst a rozběsněný  Bane ho srazil k zemi. 

A mimochodem,  omlouvám se všem, které to nějak naštvalo nebo se jich to dotklo. Nebojte, příště bude zase lépe.