Cestou do podhradí mi vrtalo hlavou jak může někdo žít ve vesnici padesát let a nikdo neví, kdo to je? "Kdo je ten stařec." Nedalo mi to a musela jsem se zeptat. "Nevím, ale přišel asi tak před deseti lety." "Takže mi ten chlápek kecal." Řekla jsem spíš jen tak pro sebe, ale Richardovi to neuniklo. "Jaký 'Chlápek'?" "Přece ten, jak jsi mě s ním mimochodem velmi zodpovědně bez dozoru poslal ven." "Je to ověřený zdroj." "Říkáš mu opravdu moc mile. A ověřením myslíš tu půl hodinu, co jsi s ním kecal před tou chajdou? Kolik je vůbec takových vesnic?" "Všechny." "To je kolik?" "Třicet?"
Když jsme dorazili do podhradí zůstala jsem zírat s otevřenou pusou. Všude bylo uhlí, továrny a neuvěřitelně špatný vzduch. Děti chodily s rouškami, dospělí, kudy chodili, tudy kašlali. "Za tím sem všichni jezdí?" "Nevědí, co je tu čeká, myslí si, že se stanou bojovníky." "Proč jim to někdo nevrátí?" "Vrátit se nesmí. Vlastě tu otročí." "Proč jim to neřekneš ty?!" "Byl bych odsouzen za velezradu." "Jsi vyhnanec." "Ale provaz je provaz." "Můžeš bejt v klidu. Dneska se provazem nepopravuje. Dneska se střílí, nebo nějaká injekce." "No to jsi mě uklidnila." " A ještě by mě zajímalo, odkud jsou pak ti bojovníci" "Jsou tak dvě, tři vesnice, odkud se pravidelně přijímají." "Každopádně musím mluvit s matkou."
xxxxxxxxxxx
Myslela jsem, že vydám ještě jednu část, ale jsem strašně utahaná.....:/ Za přípané chyby se předem omlouvám. Teda vlastně ne předem XD. No to je jedno. Tak na čtenou příště.
ČTEŠ
Dívka s dračím srdcem; Dědička dračí krve
FantasiaJe to druhý díl Dívky s dračím srdcem, což je naprosto zřejmé už z názvu. Sice je to druhý díl, ale rozhodla jsem se to napsat zcela jinou formou, o které si myslím, že vám pomůže se lépe vžít do děje. Nicméně (stručně) k samotnému ději. Nooo bude s...
