"Proč to děláš? Všichni se na nás koukají. Jsem si jistá, že ta černovláska to hned půjde vyslepičit Emmě." řekla jsem Nickovi, když jsem uctítila jeho ruce na svých bocích. Spojila jsem ruce za jeho krkem a snažil se udržet nějaká odstup. Ale Nick si mě přitáhl těsně k sobě.
"Kolikrát ti mám říct, že ti Emma nic neudělá?" zeptal se s úsměvem. "Navíc Emma dneska nedorazí."
"Jakto?" zeptala jsem se překvapeně. Čekala jsem, že tu bude.
"Šla s Biancou na nějaký koncert," vysvětlil. "Takže ještě den zůstaneš naživu." ušklíbl se a já se úsměvu taky neubránila.
"Tak to jsem ráda," řekla jsem, už trochu míň podrážděně. "Jak dlouho jste vlastně spolu?"
"Asi tak půl roku," odpověděl a chtěl pokračovat, ale najednou jsem uslyšela svoje jméno. Rozhlídla jsem se a můj pohled spadl na osobu, kterou bych tady rozhodně nečekala.
"Zachu!" vypískla jsem nadšeně a rozběhla se k němu. Chytl mě do náruče a já mu věnovala pusu do vlasů. "Proboha co tu děláš? Jak si mě našel?"
"Uklidni se, zimní dívko," zasmál se a položil mě na zem. "Řekl jsem si, že potřebuji prázdniny. A tvá máma mi řekla, že jsi tady." vysvětlil a já na tváři měla naprosto šílený úsměv. Někdo si za mnou odkašlal a já se otočila. Spatřila jsem Nicka, který měl na rtech úsměv, ale věděla jsem, že má co dělat, aby mu zůstal.
"Jsem Nicholas Griffin." představil se.
"Zach," odpověděl mu, ale nespouštěl ze mě oči.
"Tak vy spolu chodíte?" nenechal se odbít Nick. Dřív než jsem stihla odpovědět, si mě Zach přitáhl k sobě a políbil mě. Když se odemě odtáhl překvapeně jsem zamrkala.
"Stačilo ti to jako odpověď?" zeptal se Zach a konečně se na Nicka podíval. Tomu zmizel úsměv z tváře a přikývl.
"Nebudu vás rušit." zamumlal a odešel. Nechápavě jsem se podívala na Zacha.
"Co to mělo znamenat?" zeptala jsem se.
"Co?" nadzvedl jedno obočí a podíval se na Tessu. "Těší mě, jsem Zach." usmál se a Tessa se představila.
"Tess vezmeš Zacha pro pití? Hned si vás najdu." Tessa přikývla a vedla Zacha do kuchyně. Já jsem se vydala na dvůr. Nick seděl na houpačce a díval se na nebe. Došla jsem k němu. "Jsi v pohodě?" zeptala jsme se. Nick se na mě podíval a přikývl.
"Mohla si mi říct, že máš kluka," řekl. "Chápu že mi do toho asi nic není, ale klidně si mi to mohla říct."
"Já- Já nemám kluka," zamumlala jsem "Nevím co to Zacha popadlo. Je to jen můj nejlepší kamarád."
"Nemusíš mi to vysvětlovat, Zimní dívko." použil Zachovu přezdívku a u toho se ušklíbl. Stoupl si a přešel blíž ke mě. "Měla si pravdu. My nemůžeme být přátelé."
"Nicku-"
"Emma je tisíckrát lepší než ty. Je dokonalejší než ty." jeho slova mi ubližovali, ale nedala jsem to na sobě dát.
"Hodíte se k sobě," odpověděla jsem. "Ty a Emma. Jste perfektní pár." potom jsem se otočila a vydala se zpět do domu. Tessu jsem se Zachem našla v kuchyni. "Můžeme jet domů?" zeptala jsem se Zacha.
"Jasně," přikývl trochu zmateně. "Stalo se něco?" zakroutila jsem hlavou a podívala se na Tess.
"Promiň, ale nemám náladu. Dostaneš se domů?"
"Jasně, bydlím hned naproti." řekla s úsměvem a objala mě. "Stalo se mezi tebou a Nickem něco?" zašeptala mi do ucha. Zakroutila jsem hlavou a odtáhla se od ní.
"Uvidíme se v pondělí," usmála jsem se a Tess přikývla. Vzala jsem Zacha za ruku a vedla ho z domu. Z kabelky jsem vytáhla klíčky a odemkla auto. Oba jsme nasedli a já se rozjela domů. "Jsem ráda, že jsi tu." prolomila jsem ticho.
"Vážně?" usmál se. "Doufal jsem, že ti to udělá radost." potom mi začal vyprávět, co se mu mezitím stalo doma. Poslouchala jsem ho, ale jen tak napůl. Pořád jsem musela přemýšlet nad tím, co mi řekl Zach. Když jsem zaparkovala před domem, oba jsme vystoupili.
"Můžeš spát v pokoji pro hosty." řekla jsem a vedla ho po schodech nahoru. "My máme horní patro a Emma s její mámou jsou hlavně dole." vysvětlila jsem. Otevřela jsem první dveře napravo a rozsvítila. "Není to nic moc, ale snad ti to stačí."
"V pohodě." Zach položil tašky, které vzal dole na zem a rozhlídl se. Pohledem se zastavil u mě. "Winter to že si mi chyběla nebyl jediný důvod, proč jsem přijel.." začal a já počkala dokud nepokračoval. "Uvědomil jsem si, že tě miluju."
"Já tě taky miluju," vypadlo ze mě. "Jsi můj nejlepší kamarád samozřejmě, že tě miluju." došla jsem k němu a políbila ho na tvář. "A teď běž spát. Dobrou Zachu."
"Dobrou Win." povzdychl si a já odešla z jeho pokoje. Když jsem došla k sobě, sundala jsem si lodičky a podívala se na sebe do zrcadla.
"Panebože Zach mě miluje." zašeptala jsem na svůj odraz v zrcadle. Co mám teď probůh dělat?
