Vstala jsem jako první. Když jsem vylezla z postele, převlékla jsem se do tepláků a trika. Vyšla jsem z pokoje a zamířila do kuchyně, kde jsem si udělala horkou čokoládu. Pořád jsem musela myslet na to, co mi řekl Zach. Vždycky jsem ho milovala jako nejlepšího kamaráda a nikdy mě nenapadlo, že by mezi náma mohlo být něco víc. Ale on přiletěl, jen proto aby mi řekl, že mě miluje.
Ale pak tu byl Nick. To co mi včera řekl, mě zranilo. Myslela jsem si, že je jiný než Emma, ale jak se ukázalo krásně se k sobě hodí.
"Dobré ráno, zlato," z přemýšlení mě vyrušil mámin hlas. Otočila jsem se a máma se zamračila. "Stalo se něco?"
"Ne," zakroutila jsem hlavou a nalila si čokoládu do hrnku. "Vlastně ano." povzdychla jsem si a sedla si ke stolu. Máma dala vodu na kávu.
"Povídej." pobídla mě a sedla si naproti mě.
"Zach mi včera řekl, že mě miluje," začala jsem. "A nemyslel to tím způsobem, že mě miluje jako kamarádku. Miluje mě, jakože mě miluje, chápeš?"
"Chápu," přikývla pobaveně máma. "A na tom je něco špatně?"
"Je," přikývla jsem. "Protože jsme nejlepší kamarádi. Nechci Zacha ztratit kvůli vztahu." vysvětlila jsem. Máma chápavě přikývla a vzala mě za ruku.
"Znáte se dlouho. Spolu tu vyřešíte." usmála se.
"Máš pravdu," zašeptala jsem a zvedla se. Vzala jsem si svůj hrníček a vydala se pryč. Ve dveřích jsem se zastavila. "Omlouvám se mami, za to jak jsem se poslední dobou chovala." nečekala jsem na její odpověď a vydala se pryč. Vrátila jsem se do svého pokoje a lehla si do postele. Zakryla jsem se dekou a zapnula si notebook. Projížděla jsem staré fotky a na rtech jsem měla úsměv. Asi za hodinu mi někdo zaťukal na dveře. "Dále!" zavolala jsem. Dveře se otevřeli a vnich se objevil Zach.
"Ahoj," zašeptal a vešel dovnitř. Zavřela jsem notebook a dala ho na zem. Zach došel k posteli a lehl si vedle mě. "Napadlo mě, jestli nechceš jít ven." usmál se.
"Jo," přikývla jsem. "Klidně." usmála jsem se. "Počkáš dole? Jen se převléknu." Zach přikývl a zvedl se. Chvíli postával na místě a nakonec mě políbil do vlasů. Když odešel, přemístila jsem se ke skříni. Vytáhla jsem si džíny, černé tílko a černo-bílou bundu. K tomu všemu jsem si obula botasky. Vlasy jsem si stáhla do culíku a do kapsy bundy jsem si dala mobil. Vyšla jsem z pokoje a na chodbě na mě čekal Zach.
"Můžeme," usmála jsem se. Zach přikývl a propletl si se mnou prsty. Zhluboka jsem se nadechla a jsme se vydali dolů. "Jak dlouho tu budeš?" zeptala jsem se.
"Zítra večer musím letět," povdzdychl. "Takže máme jen dnešek." vyšli jsme z domů a já pozdravila pana Binneyho, který tu dělal zahradníka.
"Vlastně nevím kam jít," povzdychla jsem si. "Neznám to tady."
"Tak se můžeme zeptat toho tvého kamaráda." řekl Zach a hleděl někam před sebe. Zvedla jsem hlavu a spatřila Nicka, který kráčel po chodníku k nám.
"Čau," pozdravil Zacha, když k nám došel. Potom se podíval na mě. "Winter."
"Nicku," špitla jsme. "Jdeš za Emmou?Nejsem si jistá, jestli je doma."
"Je doma," ušklíbl se. "A kam jdete vy?" nadzvedl obočí a já uhnula pohledem.
"To právě nevíme," odpověděl Zach. "Nevím o žádném místě. Nenapadá tě něco?"
"Vlastně máte štěstí," řekla nadšeně Nich a já se na něho nechápavě podívala. "Příjde ještě pár lidí a na zahradě si uděláme takový relaxační odpoledne. Jste zvání. Winter tam vlastně bydlí, takže je to vpořádku."
"Ne to je dobrý," vyhrkla jsem rychle. "Pojď Zachu, něco najdeme." zatahala jsem ho za ruku, ale Zach se nepohnul ani o milimetr.
"Zní to dobře, Winter," namítl pomalu. "Hlavně nemusíme bloudit po městě."
"Moje řeč!" ozval se Nich, který na mě nenápadně mrknul. "Takže?"
"Fajn!" rozmáchla jsem se. "Kašlu na to. Půjdeme na tu vaší blbou odpolední párty!" otočila jsem se na a vydala se zpět k domu. Zach mě dohonil a chytl mě za zápěstí. Otočil si mě k sobě.
"Děje se něco?" zeptal se zmateně.
"Ne," zakroutila jsem hlavou. "jen jsem si myslela, že bychom spolu mohli být sami." zalhala jsem.
"To můžeme večer," usmál se a pohladil mě po tváři. "Dělám to i pro tebe Win. Musíš se s někým seznámit."
Emma z mé přítomnosti byla nadšená stejně jako já. Byla u svého pipkaspolku a o něčem pořád mluvili. Já jsem zapadla spíš mezi kluky. Seznámila jsem se s Davem, Maxonem, Lukem a dokonce tu byl i Peter. Ale ani jeden se o nic nepokusil, protože to vypadalo, že Zach je opravdu můj přítel. Pořád mě objímal okolo pasu a sem tam mě políbil na tvář.
A to že budeme večer sami se nesplnilo. Začalo se stmívat a oni dostali nápad, že si uděláme táborek. Když rozdělali oheň zvedla jsem se.
"Kam jdeš?" zeptal se Zach.
"Musím na záchod," vysvětlila jsem a odešla do domu. Věděla jsem že máma s tátou vzali Noaha Carrie do kina a paní Lacey jela s nimi. Místo do koupelny jsem zamířila k sobě do pokoje. Pokud budu mít štěstí, ani si nevšimnou že tam nejsem. Dopadla jsem tváří do matrace a zavřela oči. Před pokojem mi zavrzalo prkno. "Zachu nenuť mě se tam vrátit." Ale Zach neodpověděl a to mi přišlo divné. Otočila jsem se a podívala se ke dveřím. Nick stál ve dveřích a opíral se o futra. "Co tu děláš?"
"Byla si pryč dlouho," vysvětlil. "měl jsme o tebe strach."
"Vidíš? Jsem v pohodě, můžeš zase jít." zvedla jsem se z postela a přešla ke dveřím. Chystala jsem se je zavřít, ale Nickovi ruce byli na mém pasu a vtáhl mě do pokoje. Zabouchl dveře a přitiskl mě na ně. A dřív než jsem si to stačila uvědomit, jeho rty byli na těch mých.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
