Když jsem dorazila po škole domů, ve dveřích jsem se potkala s Emmou. Sjela mě pohledem a potom kolem mě bezeslova prošla a odešla. Překvapeně jsem zamrkala a pokračovala po schodech nahoru. Myslela jsem si, že až jí uvidím bude to horší. Došla jsem k sobě do pokoje a hodila baťoh na postel. Ve tři jsem se měla setkat s Nickem. Rozhodla jsem se, že si dám rychlou sprchu a převleču se.
Oblíkla jsem si černý džíny, proužkový triko a kolem pasu jsem si uvázala džínovou bundu. Vzala jsem si černou tašku, do které jsem si dala věci. Rozčesala jsem si vlasy a nechala si je rozpuštěné. Vyšla jsem z pokoje a málem se srazila s mámou.
"Kam jdeš?" zeptala se s úsměvem.
"Jdu ven s Nickem. Vrátím se brzo." políbila jsem jí na tvář a během sekundy jsem seběhla schody. Vydala jsem se po klikaté cestě k ulici a všimla si, že Emma sedí v autě a sleduje mě. Rychle jsem se dostala z jejího pohledu a pokračovala v cestě. Nick na mě měl čekat na rohu. Když jsem se rozhlídla, spatřila jsem ho jak se opírá o zeď. Zvedl hlavu a setkal se s mým pohledem. Na jeho rtech se vytvořil úsměv a já se k němu rozběhla. Skočila jsem na něho a omotala nohy kolem jeho pasu. Nick se zasmál a položil ruce na mé boky.
"Viděli jsme se před dvěma hodinama," zašeptal mi do ucha.
"To nevadí." namítla jsem a políbila ho. Nick mě pomalu spustil na zem a já ho objala okolo krku. "Kam jdeme?"
"Uvidíš,"vzal mě za ruku a společně jsme se vydali po chodníku, blíž k městu. "Jak to jde s Emmou?"zeptal se opatrně.
"Jen se na mě kouká," povzdychla jsem si. "Nevím, jestli si s tím mám dělat starosti."
"Nedělej," políbil mě za chůze na spánek. "Emma je neškodná." V hlavě jsem si odfrkla. Věděla jsem, že to říká jen proto aby mě uklidnil. Emma rozhodně neškodná nebyla. Došli jsme na autobusovou zastávku a čekali na autobus. Potom jsem dojeli do vedlejšího městečka Crystal Reed.
Přímo předemnou byl zábavní park. Nadšeně jsem se podívala na Nicka a on se nad mým výrazem usmál. Táhla jsem ho ke vchodu. Nick koupil snad tisíc lístků a na atrakce a já se po všem rozhlížela. Nevěděla jsem kam dřív. Nakonec jsem se rozhodla pro horskou dráhu.
"Tohle asi vynechám, tesoro." ušklíbl se Nick a já se na něho nechápavě podívala. Ale v jeho očích jsem uviděla strach. Usmála jsem se.
"Bojíš se výšek." řekla jsem.Nick rychle zakroutil hlavou. "Nelži mi."
"Fajn" povzdychl si. "Bojím se výšek." rozesmála jsem se a on se na mě uraženě podíval. "Není na tom nic vtipnýho."
"Popravdě je," zašeptala jsem a objala ho kolem krku. "Myslela jsem, že kluk jako ty se ničeho nebojí." popíchla jsem ho.
"Každý se něčeho bojí, tesoro." odpověděl a já přikývla.
"Máš pravdu. Ale někdy musíš svůj strach překonat. Budu tam s tebou, Nicku," položila jsme ruku na jeho tvář. "Neopustím tě."
"Dobře," povzdychl si a chytl mě pevně za ruku. "Jdeme na to."
"Nebylo to až tak zlý ne?" zeptala jsem se, když jsme dojeli domů. Nick se na mě podíval a já se znovu rozesmála. Byl naprosto zelený.
"Winter, neštvi." zasyčel a já se snažila zadržet smích, ale nepovedlo se mi to.
"Promiň," kuňkla jsem mezi smíchem. Nakonec jsem u toho začala i chrochtat. "Nejde to vydržet." všichni v autobuse, se po nás začali otáčet. Naštěstí jsme dojeli na naší zastávku. Rychle jsem vyběhla z autobusu a zhluboka se nadechla. Ucítila jsem Nickovi ruce, kolem mého pasu. Přestala jsem se smát a otočila se k němu. Vrátila se mu jeho obvyklá barva a v očích měl tu svou jiskru.
"Chci tě představit." zašeptala jsem. "Mámě, tátovi, Carrie a Noahovi."
"Rád poznám tvou rodinu, princezno." usmál se a pohladil mě po tváři. "Ale jsi si jistá, že mě tvůj táta nezabije?"
"To nemůžu zaručit. Někde má schovanou vzduchovku," uchechtla jsem se, když jsem spatřila jeho vyděšený výraz. "Neboj se. Nenechala bych ho, aby ti něco udělal."
"Tak to mám radost," oddechl si. "Vážně má vzduchovku?" přikývla jsem a Nick nasucho polkl.
"Měla bych jít." povzdychla jsem si a objala ho okolo krku. Nick si mě přitáhl těsně k sobě, až jsem ucítila jeho dech. Sklonil se, aby mě mohl políbit. Když se odtáhl usmál se.
"Děkuju, že si byla holka, s kterou jsem zažil první opravdové rande." zašeptal.
"Jsem poctěna." zasmála jsem a znovu ho políbila.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
