Winter

-chapter 4-

Když jsem zjistila jak vypadá můj pokoj, vydala jsme se k bazénu, který tu prý je. Dvakrát jsem se naprosto ztratila, a když jsem tam došla, spatřila jsem dívku, která ležela na lehátku a četla si nějaký magazín. Měla skoro sněhově bílou pleť, ale i tak byla nádherná. Měla zrzavé vlasy a její postava v rudých plavkách, byla přímo dokonalá. Asi jsem se na ní dívala, dost divně, protože se na mě najednou podívala.

"A ty jsi kdo?" zeptala se. 

"Ehm- Jsem Winter." představila jsem se rychle. "Zrovna jsme se při-" Dívka zvedla ruku, aby mě umlčela.

"Já vím," odpověděla. "Ty jsi ta holka, co se mi vecpala do života." 

"Co?" zeptala jsem se zmateně. "Hele nevím o co ti jde, ale já tu taky nechci být. Je mi líto, že jsem ti vpadla do tohoto úžasného života, ale já za to nemůžu." potom jsem se otočila a odešla. Zrovna když jsem procházela kolem vchodových dveří ozval se zvonek. Zastavila jsem se a naslouchala, jestli jde někdo otevřít. Ale když nikdo nešel, povzdychla jsem si a otevřela. Předemnou se objevil kluk s nejkrásnějšíma modrýma očima, které jsem viděla. Za ním byla nějaká parta lidí a všichni se na mě překvapeně dívali. Nakonec promluvil jeden kluk s tmavší pletí.

"Em neřekla, že má novou uklízečku. A navíc tak pěknou." mrkl na mě a já se zamračila. Založila jsem si ruce na hrudi.

"Nejsem uklízečka," zasyčela jsem. "Zrovna jsme se přistěhovali." vysvětlila jsem.

"Aha to jsi ty." promluvila další dokonalá dívka. To jsou v Paříži všechny dívky tak krásné? Prošla kolem kluka s modrýma očima a vešla do domu. Samozřejmě do mě nezapomněla narazit, když kolem mě procházela. Kluk s tmavou pletí jí hned následoval a sním i zbytek party, kromě modroočka.

"Em je u bazénu." řekla jsem a uhnula mu z cesty. Kluk vešel do domu a já zavřela dveře. Myslela jsem, že bude pokračovat, ale zůstal stát na místě. 

"Hele Jake to tak nemyslel," promluvil a já se na něho překvapeně podívala. "To s tou uklízečkou," vysvětlil a já přikývla. "Jsem Nick." usmál se a natáhl ke mě ruku.

"Winter," potřásla jsem si s ním a potom jsem o krok ustoupila. "Neurazilo mě to." 

"To je dobře," zasmál se. "Vypadáš jako fajn holka." 

"Nicku!" zakřičela Ema přes celý dům. Nick se na mě omluvně podíval.

"Budu muset jít. Brzo se uvidíme, Winter." ušklíbl se vydal se k bazénu. Dívala jsem se na jeho mizející záda a potom jsem šla nahoru do pokoje. Když jsem procházela kolem pokoje Noaha, který měl otevřené dveře, všimla jsem si jak leží na posteli a něco si prohlíží. Zaťukala jsem na dveře a on se na mě podíval.

"Jsi v pořádku, bráško?" zeptala jsem se a vešla do pokoje. Noah se posadil a já se posadila vedle něho.

"Nechápu jak nám to mohli udělat," zašeptal. "měli jsme tam celý náš život. Měli jsme tam babičku a dědu." 

"Já vím," přikývla jsem a objala ho okolo ramen. "Vím jak se cítíš, Noahu." Noah si položil hlavu na moje rameno. 

"Nelíbí se mi tady." 

"Mě taky ne," zašeptala jsem. "Ale pro tátu to byla velká příležitost. A proto to musíme zvládnout," Noah se na mě podíval a přikývl. "Jsme Hillovi. Vždycky všechno zvládneme." 

Ale to jsem nezažila první den ve škole. Catcher mě a Em odvezl ke škole. Em se celou cestu malovala a já seděla na zadním sedadle a dívala se z okýnka. Když jsem ráno viděla co má Emma na sobě, trochu jsem se zastyděla. Měla na sobě dokonalé upnuté šaty, které zvýrazňovali její křivky. Na nohou měla lodičky a přes šaty měla koženou bundu.

Já jsem na sobě měla džíny, obyčejné šedé triko a vínou mikinu. Na nohou jsem měla tenisky a vedle sebe položen baťoh. 

Když jsme vystoupili Emma rovnou zamířila za svými kamarádkami. Já zůstala stát na místě a rozhlížela se. Všichni byli oblečeni v drahém oblečení jako Emma. 

"To už ses stihla ztratit?" ozvalo se za mnou a já se otočila. Nick na sobě měl bílé triko s vyhrnutými rukávy a černé džíny.

"Už to tak vypadá," zamumlala jsme. "Vůbec nevím kam mám jít." přiznala jsem se a z kapsy jsem vytáhla mapku, kterou mi dala máma. 

"Co máš první hodinu?" zeptal se.

"Matematiku. Tady." Ukázala jsem mu místo na mapě a Nick přikývl.

"Je tvůj šťastný den, Winter. Jdu okolo, takže tě tam můžu zavést." mrkl na mě a já se pousmála.

"Děkuju," řekla jsme a společně jsme se vydali do školy. Ale než jsme stihli vejít, uslyšela jsem Emmu.

"Nicku?" zavolala a já i Nick jsme zastavili. Oba jsme se otočili a Emma se k nám vydala. Když došla k Nickovi políbila ho. No jasně, perfektní kluk má perfektní holku. Uhnula jsem pohledem, abych nezírala.  "Kam si mi to chtěl utéct?" zeptala se a koketně ho praštila do hrudě.

"Chtěl jsem tady Winter zavést na matematiku." vysvětlil Nick a pousmál se na mě.

"Ale my spěcháme, miláčku." řekla a střelila po mě vražedným pohledem, kterým mi naznačoval, ať radši rychle odejdu. Upravila jsem si na rameni baťoh a zastrčila mapku zpět do kapsy.

"Nicku to je dobrý," řekla jsem. "Najdu to sama, ale děkuju." 

"Dobře," přikývl trochu zmateně Nick. "Uvidíme se později." 

"Jasně." přikývla jsem a naposledy se podívala na Emma, která mi pohledem říkala, ať už se radši nepřibližuju k jejímu klukovi.

Nick a Emma