„Nazdar, rodino," tenhle výkřik probral Alice, z noční můry, ve které měla hlavní roli její sestra, do reality, kde se bohužel Elizabeth nacházela také. Alice se pokusila obrátit v posteli směrem ke zdi, než to ale stihla, do pokoje vtrhla napodobenina Barbie, jediný rozdíl byl v barvě vlasů.
Elizabeth měla totiž vlasy naprosto stejné jako Alice. Dříve si je všichni mnohokrát spletli, teď už si ale na starší sestru Alice téměř nikdo nevzpomněl.
„Ty mě jako ani nepřivítáš?" podivila se ode dveří, dále si zatím nedovolila vlézt, Elizabeth. Alice musela uznat, že teď už nemá šanci usnout a tak se rychle vyhrabala z deky.
„Nemám důvod," zavrčela směrem ke své sestře a těsně kolem ní proklouzla do koupelny, samozřejmě cestou nezapomněla pořádně dupat a prásknout dveřmi.
Elizabeth zavrtěla hlavou, přičemž její vlasy létaly všude kolem a pak svůj kufr přemístila do rohu pokoje. Posadila se na postel a rozhlížela se po pokoji. Její pohled se zaměřil na stůl, kde ji zaujalo DVD s rukou napsaným nápisem Skillet. Z doslechu tuhle kapelu znala, pár lidí z jejího okolí to poslouchalo, ale nechápala, co tohle dělá v pokoji její mladší sestry. Na vysvětlení si byla ochotna v pokoji počkat.
„Mami, jdu ven. Tady s ní nebudu," oznámila Alice, těsně potom co opustila koupelnu a seběhla schody. Už oblečená a alespoň lehce nalíčená se rozhodla, pro možná trochu riskantní řešení. Ovšem vše pro ni bylo lepší, než muset být s Elizabeth v pokoji déle než pár minut. Mamce zamávala a vyběhla ze dveří, rychleji než byla chycená a vtažená zpět do domu.
Nejprve chtěla jít za Emmou, pak jí ovšem došlo, že Emma Elizabeth zná a nejspíše by chtěla Alice poradit, ať si s Elizabeth promluví. I Alice věděla, že by to bylo rozumnější než zbaběle utíkat, na rozumná řešení ale neměla odvahu.
A proto se vydala za Chrisem, předpokládala, že ji neodmítne a půjde se s ní projít. A taky, že jo, Chris sice překvapeně, ale radostně kývl a za chvíli už stál na ulici vedle Alice.
„Kam půjdeme," ptala se ho a doufala, že má nějaký nápad. Její plán, touhle situací končil, dále už nepřemýšlela.
„Ty jsi vytáhla ven mě," poznamenal kousavě, i tak ale zamířil do nedalekého parku kde se posadil na lavičku a vedle sebe nechal místo pro Alice.
„Hele jestli tady nechceš být, tak klidně jdi," urazila se.
„Řekl jsem snad něco takového," pozvedl jedno obočí Chris a natočil se obličejem přímo na Alice.
„Ne, ale..."
„Tak toho nech jo?" doporučil jí lehce naštvaným hlasem Chris. Chvíli na to se už na ní ale stejně usmíval. Nemohl si pomoci, tahle dívka mu přišla i uražená a očividně trochu mimo, pořád krásná. Její červené vlasy poletující ve větru, černá kožená bunda, co nejspíše moc nezahřívala a i kapka deště, stékající po obličeji, byla na Alice nádherná. Počkat, kapka deště?
„Asi bychom se měli někam schovat," upozornila ho a už se zvedala k odchodu.
Chris se také zvedl a aniž by řekl jediné slovo, Alice následoval v rychlé chůzi až k jejímu domu.
„Chceš jít dál?" navrhla mu, na odpověď ale nebyl čas čekat, déšť se postupně zhoršoval a už teď byli oba promočení až na kost. I když on by stejně netušil co na to říct, přeci jenom pořád nevěděl, jak hodně si ho Alice oblíbila a na kolik dobrými přáteli jsou.
Společně vešli dovnitř a sundali si boty. Potají oba doufali, že je nikdo nezahlédne a nepozorovaně proklouznou až do pokoje. Chris nechtěl zažít trapné představování a Alice zase zrovna netoužila po setkání se svojí sestrou. Vyběhli schody a Alice otevřela dveře do pokoje. Modlitby ani jednoho z nich nebyly vyslyšeny, v pokoji totiž seděla Elizabeth, zahleděná do mobilu, ovšem pouze do té doby než zaslechla pohyb na proti sobě. Už nebyla šance zavřít a odejít jinam. Chtě nechtě Alice popostrčila Chrise do pokoje a zabouchla za oběma.
„Tvůj kluk?" rozesmála se a mobil odložila do klína.
„Ne, kamarád. A tobě do toho navíc nic není," odsekla Alice a pohledem uklidňovala Chrise, který vypadal, že by mnohem radši byl někde jinde.
„Myslela jsem si, že tvůj styl je spíše nějakej namachrovanej skateboardista, ne tenhle metalistu, nebo co to vlastně je za styl," pošťuchovala dál a pohledem vyzývala Alice k hádce.
Ona i Chris sebou trhli, protože tenhle popis víceméně seděl na Coryho, a na toho se teď ani jednomu myslet nechtělo. Chris si musel sednout, bylo toho na něj už moc a Alice se nadechla k doopravdy hnusné odpovědi.
„Do prdele, tak dlouho jsi se tady neukázala a teď se do mě a mého kamaráda budeš navážet? To jsi si měla rozmyslet, už když jsi mě tady nechala s rodiči samotnou. V té době by mě tvůj názor možná ještě zajímal, teď už mi je ale ukradený. Takže se koukej laskavě zvednout a i s tím svým kufrem táhni někam!" rozkřičela se a po tomhle proslovu se musela zastavit a pořádně nadechnout.
„Nepočítej s tím, že se tady ještě objevím. Končím s tebou," urazila se Elizabeth a doopravdy i se svým kufrem opustila pokoj a následně celý dům.
Alice se posadila na postel, kde se předtím nacházela její sestra a rozbrečela se.
Teprve, když se uklidnila, jí došlo, že společně s její sestrou odešel i Chris, bez jediného slova na rozloučenou.
Ahoj,
po dlouhé době další díl. Moc se omlouvám, ale nastoupila jsem na střední a navíc mi došla inspirace, proto teď dlouho nic nevyšlo. No, snad je inspirace zpět a já se na to opět pořádně vrhnu :-)
Lucky-Lee
![](https://img.wattpad.com/cover/80322222-288-k725773.jpg)
ČTEŠ
Chris & Cory
Подростковая литератураDva bratři, jedna dívka a pár dopisů. Chris & Cory, bratři, kteří jsou si tak odlišní, jak to jen jde. Mezi nimi stojí dívka, která netuší, co všechno může způsobit chybné odhadnutí situace a pár dopisů. Cover by: CatieeTwii Story by: Lucky-Lee