Hvězdná brána: Otázka věrnosti

KAPITOLA 2: CENA ZA SVOBODU

Snažil se nevnímat krvácející dlaně a bez ustání pracovat. Sice patřil k nejnovějším horníkům v dole, ale už si všiml, jak to chodí. Dozorci byli znalci trestů. Nechtěl znovu zažít bičování, už ne. Zkusil si dost, když ještě měl sílu k tomu se bouřit...

Jmenoval se Yass a pracoval v šachtě číslo dvacet dva, kde právě probíhala kontrola. V praxi to znamenalo, že pokud někdo nepracoval podle zraku Jaffů dost pilně,vysloužil si několik dní hladu a nejtěžší práce. Jaffové si všímali „nečinnosti" podle své nálady. Čím mrzutějšími byli, tím ostřejší byl jejich zrak.

V tunelech byla téměř tma. Šachty osvětlovalo jen několik svící, a vždy jen části, po kterých chodili Jaffové. Horníci neměli dovoleno se bavit s dalšími,nebo se je snažit zahlédnout. Každý si měl hledět svého.

Slyšel však, jak se k němu blíží Jaffa. Horník vedle něj znervózněl natolik, že upustil náčiní.Nechtěl se dívat, ale očkem k němu nedopatřením zabloudil. Byl to takový mladíček, že by mohl možná být jeho synem.

Zatímco třesoucíma rukama sbíral krumpáč, Jaffa si prohlížel množství telmyaku, které vytěžil.Nakonec pravil mrazivým tónem: „Opravdu si myslíš, že za tak málo si zasloužíš vodu a jídlo?"

Mladík se otřásl. „Já-já...tvrdě pracuju, co mi síly..."

„Ty nepracuješ. Ty opotřebováváš náčiní."

Yass se musel nutit k tomu, aby nerušeně pokračoval v práci.

„Prosím, věřte mi... Dělám, co můžu..."

Drsně ho uhodil. „Pak za nic nestojíš! Proč by tě měl velký bůh Jah šatit a živit, když se to nevyplatí? Starci vytěží víc než ty!"

„Pro-prosím! Neubližujte mi!"

„Trakka abthal! Ty zasranej zmetku! Proč bych neměl?!" Začal ho kopat to břicha. „Jsi jen zatracenej otrok! Nikomu chybět nebudeš!"

„Etya shh oll!" oslovil ho jiný,masivní Jaffa s vážnou tváří a zlatým emblémem na čele. Yass ho poznal- byl Apophisův. Jaffa chytl dozorce za rameno. „Takhle bohu neposlouží."

„Quat rdda ang...?!" vyjel po něm.Uprostřed věty se však zarazil a prohlédl si jeho zbroj.

Yass, stejně jako dozorce, rozpoznal stopy telmyaku. Ten Jaffa musel být velmi vážený.

„Jestli dovolíš, postarám se o něj," zavrčel a chytl mladíka za límec otrhaných šatů.

Dozorce se snažil zůstat stoicky klidný, ale Yass postřehl jeho nervozitu. „Nemám nikoho, kým bych ho nahradil."

„Zrovna včera dva Jaffové přistihli jednoho muže, jak krade obilí. Musel se skrývat před prací vdolech. Mají ho za chvíli přivést. Jen vyjdi na chodbu a zažádej o něj."

Jaffa přikývl, zatímco ten tmavý odvedl mladíka pryč. Yass se po něm na chvíli otočil a při pohledu na jeho smutný výraz měl chuť se za ním rozběhnout.

„Na co čekáte?! Makejte, vy lenoši!" křikl na ně dozorce. Dělníci se okamžitě dali do práce.

Po nějaké chvíli uslyšel Yass zvuk,který se nápadně podobal útoku zak'niaktelu. Zvědavě se podíval tím směrem.

„Rttag mda al!" zakřičel neznámý hlas Jaffy.

Nebyl to však Jaffa, kdo jim vyběhl naproti. Yass překvapeně pozoroval hnědovlasého štíhlého muže s docela vypracovanýma rukama, z nichž jedna držela zak'niaktel, a brýlemi na očích, jak jim gestem naznačil, aby byli zticha.