Předemnou se tyčí veliký čevnený hrad. Jdu přes most až k bráně.
Slyším zaznít trumpety brana se otevíra a z ni vybíhají straže jsou navlečení od hlavy až k patě v červené. Jeden z nich ke mně rychle přiběhne bere mě za ruce a vlačí mě směrem dovnitř.
"Puste mě slysíte!" řvu na ně, ale oni mlčí.
Tahnou mě dlouhou chdbou jejiž podlaha je ve stylu šachovnice.
Koukam se kolem sebe všude na zdech visí velké obrazy "mě!!"
Jen místo tmavě hnědé bravy vlasu ta dívka nebo já ma vlasy blond.
Stráže otevírají další velké černé dveře a puští mě na zem. Hlavní straže jde k poměrně mladé ženě s červeným vyčesaným učesem.
Ta žena kračí ke mně bere mě za bradu, ale jak zahlede mou tvář její obličej se změní v kyselý citrón.
"To není možné není!!!" zařve tak, že mi malem exploduje hlava.
