Změna je život? ✔

Prolog

Já už dál nemůžu. Prostě to nejde, takhle ne...

Nechci být dál jen loutkou.
Nechci mít nálepku slavného otce s návrhářkou firmou.

Nechci být už přehlížen dívkou mého
srdce.
Nechci, aby ve mně nadále viděla jen kamaráda.

Prostě ne!

Nebudu už dále skákat jak si otec pískne!
Nebudu už vystupovat pod jeho jménem!

Nebudu už čekat na to, až si mě slečna uráčí všimnout!
Nebudu v jejích očích jen 'kamarád'!

Ne! Ne, ne, ne a ne!

Mým směrem letěl tmavou ulicí malý fialovočerný motýlek. Třepotal svými hebkými křídly, až nakonec usedl na můj stříbrný prsten na pravém prsteníčku, na prsten, který byl jediným předmětem, co mi zbyl po matce. Zemřela, když jsem byl ještě hodně malé dítě.

Prsten se okamžitě zbarvil do černa a mé tělo zahalila fialová mlha. Zrak se mi zamlžil. Věděl jsem, že je to špatně, ale nemohl jsem to zastavit. Nad mým tělem jsem prostě a jednoduše ztratil kontrolu. Ovládal ho někdo jiný.

Chce to změnu, velkou změnu!

Když mlha zmizela, pocítil jsem něco zvláštního. Vypadal jsem jinak, cítil jsem se jinak. Všechny pocity se ve mě utřídily, smysly se zbystřily a mysl se rozjasnila. Místo rozhořčení jsem cítil hořkou zlobu a měl jsem jasný cíl.

Všichni se budou ještě divit, já se budu smát naposled!
Ona mi propadne. Podlehne mi, i kdyby nechtěla!
A otec bude litovat, že si ze mě kdy dělal loutku!

Najednou jsem byl někým jiným...

Přece jenom změna je život, ne?

***
Nová ML FF je tu!!! Tentokrát krátká Short Story jako poděkování za 400 sledovatelů 😚

Vaše Lucy 💞