*{4}*

430 65 19
                                    

Dveře se s hlasitým prásknutím rozletěly, jak do nich někdo neomaleně kopl, protože se nenamáhal použít to, co slouží k otvírání dveří a čemuž se mimochodem říká klika. Celé osazenstvo třídy včetně vyučujícího sebou trhlo a všichni své upřeli zraky ke dveřím.

Marinette děkovala všem bohům, že jí na zem seslali někoho, kdo přerušil výbuch stařičkého profesora, který začal brunátnět podruhé a tentokráte z úplně jiného důvodu. Ten se momentálně nacházel přímo ve dveřích. Poměrně vysoký chlapec, jehož totožnost modrovláska neznala, oděný celý tmavých barvách se slunečními brýlemi na očích a žvýkačkou v puse stál na prahu třídy a povýšenecky se šklebil.

„Sorry no, sem zaspal," promluvil drsným, ledovým hlasem, následně se drze uchechtl a dlouhými kroky si to mířil do třídy. Sluneční brýle si v půli cesty sundal z obličeje a odhalil tak dvě pronikavě zelené oči. Brýle hodil na první lavici, za kterou si taky sedl - na místo před modrovláskou...

Změna je život?  ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat