Než pochopí... | [Sherlock] Johnlock ff

Ona?

John se doma usadil v křesle a přemýšlel. Byl naštvaný, ale Sherlockovi prostě nemohl neodpustit. Vždyť si celou tu dobu přál, aby byl živý.

Středa

Johnovi opravdu netrvalo dlouho, aby Sherlockovi odpustil a jeho život se začínal vracet do starých kolejí. Byt na Lyme street sice prozatím neopustil, ale rozhodně už z něj nebylo to smutné nic, co se procházelo ulicemi Londýna.
Dva dny stačily Johnovi k navrácení chuti do života a tudíž k nějakému tomu seznamování. Cestou z práce omylem vrazil do ženy. Byla moc pěkná a dalo by se diskutovat zda Johnovo zakopnutí a vražení do ní bylo nechtěné.
Dal se s ní hned samozřejmě do řeči, slovo dalo slovo a má o jedno potencionální rande navíc. Její číslo má již uložené pod jménem Page. Vyčká pár dní a pozve jí někam a nebude to místo doporučené Sherlockem, protože s tím neměl moc dobré zkušenosti.

Sherlock zatím poklízel v bytě. Poklízením se myslí pouze lehké přemísťování věcí z místa na místo a občas dokonce vyhození zbytečností, ovšem pokud byste viděli pokoj před tím a potom, rozdíl by byl nepatrný. Když tato činost Sherlocka dostatečně znudila, začal prozkoumávat své experimenty v kuchyni. Zjistil, že i když mu paní Hudsonová řekla, že tu nic nedělala, pár věcí přeci jen zmizelo. Měl tu přeci hnijící maso, pár očních bulev v lednici taky chybělo a co teprve jeho plechovka, ve které zkoumal za jak dlouho dokáží červi sežrat pěkný kousek lidského masa.
Se zklamáním pozavíral všechny skříňky a přemístil se zpět do obývacího pokoje a zamířil si to přímo na sedačku.

Čtvrtek

John měl v plánu navštívit po práci Sherlocka. Chtěl vědět zda jejich spolupráce bude pokračovat a jestli se má nastěhovat zpět.
Když John přišel za Sherlockem do pokoje, ležel si spokojeně na gauči v modrém županu a Johnova příchodu si vůbec nevšiml.

"Ehm. Ehm. Sherlocku?

"Hm?"

"Přišel jsem si s tebou promluvit."

Sherlock se svižným pohybem zvedl ze sedačky a již stál na konferenčním stolku.

"Opravdu?" řekl, když sestoupil dolů a přišel ještě blíže k Johnovi.
"Jestli mi chceš vyprávět o tvém obnoveném milostném životě, víš že nemám zájem..."

"Ne. Jde o případy, potřebuješ ještě doktora?"

Tato otázka Sherlocka zaskočila, vždyť on ani nepočítal s něčím takovým, že by John pochyboval o svém místě v jeho životě. Spíše mu bylo divné, že ještě nezačal se stěhováním.

"Eh. No... No jistě. Víš přeci, že přemýšlím lépe nahlas, když jsem s tebou nestrhávám na sebe zbytečnou pozornost." dořekl a usadil se do křesla.

"Dobře. Počkat jak "milostném životě"? Čeho sis na mě všiml tentokrát."

"Parfém. Je očividně dámský, takže si se buďto zdržel v parfumérii nebo jsi trávil čas s nějakou ženou. Druhá možnost mi přišla pravděpodobnější, když jsem vzal v úvahu tvou zjevně dobrou náladu. Navíc sis už po sedmé sáhl do kapsy, kde předpokládám, že máš mobil. Takže buďto očekáváš, že ti někdo zavolá nebo máš nutkání zavolat někomu ty, v tvém případě ženě se kterou sis vyměnil telefoní čísla. Nemám pravdu?"

John nic neříkal, pouze příkyvl a lehce se začervenal. Přemýšlel nad stěhováním.

"Nastěhovat zpět..."

"Jistě." přerušil ho Sherlock.

John už jen přikývl a otočil se. Před svým odchodem oznámil Sherlockovi, že se do pěti dnů přestěhuje zpět. Reakce se však nedočkal, Sherlock pouze seděl v křesle s rukama pod bradou, tak jak to dělá vždy při přemýšlení. John to bral jako souhlas a odešel.

Tak tady je taková kratší kapitolka, doufám, že se vám děj líbí. Dejte vědět do komentářů nebo hlasujtě, děkuji!

Katt ^•^