Eleven

1.9K 95 8
                                    

Jasmine

Bylo okolo jedné hodiny ráno a já nemohla usnout. Moje hlava byla položená na Liamově hrudníku, povzdechla jsem si, když jsem se podívala na strop.

Myšlenky mi probíhaly hlavou, které mě udržovaly vzhůru. "Proč nemůžu usnout?" Zaúpěla jsem si a dekou si schovala obličej. Byla jsem unavená, ale spánek ke mně dnes v noci prostě nepřicházel. "Je to jedna z těch nocí." Našpulila jsem rty.

Zakroutila jsem hlavou, když jsem si sedla a deka mě stále přikrývala. "Jasmine?" Otočila jsem hlavu k zavřeným dveřím od ložnice. "Co to sakra?" Zeptala jsem se. Začínala jsem mít slyšiny?

Zvuk jak něco ťuká na okno naplnil moje uši a já jsem strachy zamrzla. Pomalu jsem se otočila k oknu, ale nic tam nebylo. Přihmouřila jsem oči a podívala jsem se blíž, doufala jsem, že mám jen slyšiny, ale neměla. Před oknem byl stín někoho, jak se dívá skrz něj. "Liame!" Šeptavě jsem zakřičela a doufala, že mě uslyší a vzbudí se. Bez úspěchu. "Liame!" Zkusila jsem to znovu a vstala z postele.

Klepání na okno znovu naplnilo mé uši. "Jasmine!" Zaslechla jsem zvenku.

"Liame!" Křikla jsem znovu, tentokrát trochu zvýšila hlas.

Pohnul sen a posteli. "Hmm, co?" Zamumlal, lehl si na záda a oči měl stále zavřené. "Co se děje, Jas?"

"N-někdo je venku v okně." Fňukla jsem. "Pořád říká moje jméno a klepe na okno." Vysvětlila jsem, zatímco jsem si hrála s lemem mého fialového trička na spaní.

"Nikdo tam není, Jas. Pojď si zpátky lehnout spát." Řekl Liam jemně, čímž mě naštval.

"Já nelžu!" Zvýšila jsem hlas a klepání začalo znovu. "Vidíš." Položila jsem si ruce na boky a sledovala Liama, jak si povzdechl, vstal z postele jenom v jeho těsných černých boxerkách a přešel k oknu.

Liam se podíval skrz okno, poté se podíval zpátky na mě a pokrčil rameny. "Nic nevidím." Řekl a přešel ke mně, když najednou někdo zazvonil na zvonek. "Kdo tu sakra něco chce v zatracenou jednu ráno." Zamumlal. Povzdechl si, oblékl si tepláky a spolu jsme vyšli z pokoje.

Když jsme odemkli dveře a pomalu je otevřeli, prozradily nám někoho, kdo vypadal jako moje matka. "Ahoj, Liame, Ahoj, Jas." Usmála se a dívala se na nás.

/*/*/*/

Oh gosh, moc se omlouvám za neaktivitu, ale vážně jsem neměla čas překládat. Od minulého týdne píšeme každý den tak 2-3 písemky a lidi, that really sucks ... No snažila jsem se vám to nějak vynahradit, tak jsem přeložila alespoň P&N, tak snad se nezlobíte a jste s překladem spokojeni :))

Luv ya all my Bitchiezzz xx ^^

Positive and Negative ||L.P.|| CZ Translation [Book 2] ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat