Obejmi mě, stůj vedle mě, prosím neodcházej, nenechávej mě tu....klečím před tebou, v očích není nic jiného než bolest...nesmrtelna smrticí bolest
„Promiň" to je vše co řekneš a namíříš hlaveň zbraně k mé hlavě, znova se omluvíš, hlasem plném emocí a přitom prázdném stejně jako most kde stojíš....
Naposledy mi pohled sklouzne na tebe, na tvoji tvář, tvář kluka, kterého miluju...jediná slza mi vytéká z oka, po mnoho měsících mi steče jediná slza, plná bolesti ale smíření, vím že se toto muselo stát, vím že jsi to musel být ty...mé rty vysloví posledni větu: „pošleš mě do pekla, setkáme se tam, budu čekat klidně i v nekonecnem ohni, budu čekat na tebe, s modrou růži v ruce...miluju tě"
„setkáme se, ale bude to dřive než si myslíš" odpovíš a zmáčkneš spoušť....
Mé bezvládné tělo spadlo, díváš se jak vytéka krev, nelituješ ničeno...bez emocí, bez výčitek, i když tě už nemůžu slyšet tvé rty vysloví jednoduchá slova, jediná pravdivá slova;„miluju a nenávidím tě má lásko!" A odejdeš.....
ČTEŠ
Blue rose
Short StoryMnoho knížek a příběhů má jednu nevýhodu... Jsou pouze fantazie. Tyto příběhy mají psychický smysl.. Hledejte ho, a najdete ho i v realném světě
