Držím v ruce růží barvy oči andělů. Její trny se mi zabodavaji do bílé kůže... Temna krev dopada do trávy..
Pod jednou kapkou uhyne celý list.. Cela země je v plamenech.. Není nic chladného. Kromě tvého dechu na mém krku. Tvá ústa šeptaji tajemná slova. Slova plná emocí a přitom čistá jako slzy andělu. Co nás sledují z temných mraku.. Jsme sami, vždy jsme byly, obklopeny temnotou a kourem. Za námi pouze růžová pole v kalužích krve. Jednou rukou me objimas kolem pasu. Náklanim hlavu na stranu, odhrnujes mi vlasy. Tvé zuby se jemné noří do me bílé kůže.. Jediný pramínek krve. Steče do tvých otevřených úst. Naše křídla se odhalí. Jizvy vystoupí a ty pochopis ze tohle je nás začátek konce.. Obejmes me i druhou rukou a vzletneme výš az za hranice temnoty... Na místě kde jsme stali. Právě vykvetla modra růže...
ČTEŠ
Blue rose
Short StoryMnoho knížek a příběhů má jednu nevýhodu... Jsou pouze fantazie. Tyto příběhy mají psychický smysl.. Hledejte ho, a najdete ho i v realném světě