Vždy jen sami proti všem

5 2 0
                                    

Chodime po tomto svete ale nase kroky jsou neslysne
V pohledem uprenym do nebe doufame v novuzrozeni ale kazda sekunda nas taha dolu...
Zijeme ale umirame...
Tvá kridla se rozsypou stejne jako me zdi...
Oba musime vzletnout...ale jakmile se o to pokusime, pristaneme jeste niz...
Jsme uvezneni v tomto svete ale pritom vlastne neexistujeme...ne jako lidi..nejsme lidi..jsme pouze vyplod nebe ale majetek pekla..
S ruzi v ruce stojim vedle tebe a koukame do nebes a doufame, ze da najevo, ze nas vidi, vnima...ale ne...stejne jako vzdy predtim...zatracene deti oblohy...volny v myslenkach ale v cinech prikovani v okovech....
Proto? Ma to cenu? Ano...vzdy to bude mit cenu...uz nikdy se nepodivame do nebe, neuvidime jeho tvar... Samozřejmě bůh nas nechce...kdo by taky chtel?
Sami sme padly na zem...bok po boku...pak se nase cesty rozdelili...tys dostal kridla ja okovy...ty padlý anděl, já démon...vlastne to same ale pritom odlisne...
Zbořime to! Oba to zborime...kridla i okovy sse rozpadnou v prach...a my...my se vratime tam, kde na nas cekaji s otevřenou náručí

Blue roseKde žijí příběhy. Začni objevovat