Blue rose

Kouř

První můj pohled padne na ten dým, kouř, jenž obklopuje celé to zatracené místo.. Místo, kam jsem utíkala přes světem.. Místo, kde na mě čekal on.. Zahalený v kouři a přesto tak viditelný.. Pořád tam stojí, avšak už nečeká na mě, už nezapaluje pro mě, jeho náruč už je cizí.. Vždy byla.. Ale v těch dobách mi byla nejblíže..
Teď tam stojí sám, už mě ani nečeká, nechce mě vidět.. Nechce být v mém životě..
Už ani neví, že vždy když mám v plicích kouř, myslím na něho, vždy když můj pohled zakryje dým.. V mé mysli je pouze on..
Na to místo pořád chodím, čekám, že tam bude stát, obejme mě a zabalí do té krásné mlhy, plné něho, divokosti, nebezpečna a pocitu bezpečí.. Ale nikdy tam není.. Ne pro mě
Přesto tam teď stojím, vydechuju kouř a před očima mám jeho tvář...