Blue rose

Slzy andělů pro padlou

Běžim sama lesem.. V bílých  šatech a okovy rukách mi stěžují cestu...prší..dobehnu na mytinu kde padnu...křídla me obklopí..každá kapka z nebe je krev andělů...krvácí ztrátou...ztrátou me...padla jsem...ma křídla se mění...každou jejich slzou jsou tmavší...těžší, nebezpečnější.. Mění se me ztmavuji se...mění z hnědé na černou... Ma kůže je světlejší...vlasy tmavší...a presto...památka na tento pad...dvě jizvy na rameni a okovy na rukou...navždy vypáleny...přichází... Ten, kvůli kterému se me křídla zbarvily do barvy pekel... Konečně jsi padla lásko" Prehazuje preze me svou černou košili...zahazuje nedopalek cigarety a bere me do náruče...už nikdy nezvlatnu...nikdy se ma tvar nerozjasni...ne.. Padla Jsem a na tento den nikdy nezapomenu...ani nemohu... Každý pohled do zrcadla mi to připomene.. Utrhla jsem květinu...byla to modrá růže.. Potristena mou krvi...temnou