Recenze jedné čtenářky

Recenze č. 11: Caspar

Co je to vlastně dokonalost?

„Dokonalost bychom mohli definovat jako nepřekonanou, nebo těžce překonatelnou hranici." -neznámý autor

Tomu Caspar po celý život věřil. Byl jsi jistý, že to tak opravdu je. Až do doby, kdy do jeho života vstoupil někdo, kdo mu dal úplně jiný pohled na svět.

„Pod pojmem dokonalosti si každý představí něco jiného. Proto miluju tu nekonečnost a rozmanitost, jakou tohle slovo vystihuje." -Adrian Lester×××

„Co si pod pojmem dokonalosti představuješ ty?"„Tebe."

Autorka: petalobay

---------------------------------------

Cover a popis:

Cover se mi v tomto případě líbí moc. Popis je pojat trochu netradičně, ale jako úvod do příběhu je to parádní. Jen mi tam chybí asi něco, kvůli čemu bych si řekla „tak tohle si prostě musím přečíst!" Což je škoda, protože to za přečtení určitě stojí. Ale možná jsem jen ignorant, co se popisem nenechá zlákat :D

Styl, gramatika a čtivost příběhu:

Někdy zbytečně opakuješ výrazy - např. „Není to tak, že ..., je to tak, že ...". Přitom by tam stačilo pouhé ale. V přímé řeči opět - před řídící větou se nedělá tečka, nýbrž čárka. „To bude asi tím, že necvičím," řekne si pro sebe.

Baťoh není, je jen batoh. A to ačkoliv to nepíšeš úplně spisovnou mluvou. Nejcennější jsou dvě n. Steny namísto stény. Jseš má být jsi, ale chápu, že chceš hovorovej výraz, tak bych použila jen seš. Sem tam prostě nějaká chybka.. ale jinak pěkné. V šesté kapitole jsi popletla jméno - předposlední odstavec: máš, že si oddechl Caspar, ale má to být Adrian.. 

Chviličku jsem si opět zvykala na tvůj styl psaní (ale to je tím jak toho teď čtu hodně) a er formu jsem asi taky nečekala... a musím říct, že jsem si tvůj styl postupem času zamilovala. Je pravda, že bych možná ještě trochu uvítala, kdyby se čeština v některých částech více učesala (např. jak se opakuješ ve stejných výrazech), ale jinak musím říct, že se mi to čte opravdu dobře. Trochu tam přeskakuješ v časech, ale myslím, že to tady vůbec nevadí.. tak trochu to jakoby zpomalí děj a čtenář se více zaměří na aktuálně popisovanou situaci.

Co říct? Snad jen - Caspar mi opravdu přirostl k srdci a lituji ho mezi odstavci stále víc a víc. Nechci prozradit příliš, abych tu nespoilerovala případným čtenářům recenzí... každopádně tento tak trochu hořkosladký příběh mladého chlapce, co se rozvíjí zatím pouze v deseti kapitolách, si rozhodně zaslouží nejen moji pozornost. Tématika tak vzdálená tomu, co znám, a přesto tu s Casparem prožívám každou chviličku naplno... Skvělé!