Recenze jedné čtenářky

Recenze č. 4: Na konci duhy

Až na konci si uvědomila, jak barevný měla život.

AnnChristinne

----------------------------------------

Cover a popis:

Cover je jednoduchý, krásný.. ukazuje v sobě jakousi emoci a na mě tak nějak dýchá tou pravou atmosférou, kterou očekávám z příběhu. Popis je sice kraťounký, ale vlastně nepotřebujete nic víc vědět. Autorka tou jedinou větou vyjadřuje všechno. Takže tady vůbec nemám, co bych vytkla!

Styl, gramatika a čtivost příběhu: 

Co se týče chybek, není jich tam mnoho. Sem tam nějaká čárka (ať už v souvětí či za oslovením), mně/mě/mi, si/jsi a také pár překlepů. V čem ale chybuješ celkově je uvozovací věta přímé řeči. Píšeš ji velkým písmenem, ale má se psát malým. 

  „Díky." Zašeptám, když se to zlepší.  >>>>>> mělo by být: „Díky," zašeptám, když se to zlepší.

Také občas špatně odděluješ odstavce. Narušuje to pro mě čtivost příběhu. Také když poprvé přeskočíš ve vyprávění z pohledu Chloé na Frankieho, je to pro mě trochu zmatečné, jak to není zmíněno nebo jinak uvedeno :)

Co se týče samotného příběhu, četlo se mi to skvěle. Ačkoliv ses vyhnula jakýmkoliv popisům, v tomto případě to v knize vůbec nechybí. Není podstatné, jak postavy vypadají, ale co prožívají a jak se cítí. A myslím, že aspoň pro mě, jsi navodila atmosféru perfektně.. Už už se blíží poslední barva a najednou je konec. A netrpělivě čekám, co přinese poslední kapitola. Příběh si dokáže vtáhnout čtenáře jen na ten krátký okamžik života Chloé. 

 Osobní poznámka:

Ha! Nemoc jsem uhodla asi u 3. kapitoly, jsem já to pašák. Zpočátku mě velmi překvapilo, že jsi nezačala s barvami naopak. Čekala jsem, že s postupem času a blížící se smrtí by bylo vhodné se ubírat se k modré ponuré barvě a fialové melancholii. Ale přes tento vnitřní rozpor si myslím, že sis tenhle krok promyslela dobře.

Celkově myslím povedený příběh a opravdu netrpělivě čekám na jeho závěrečnou část.