One Eyed Shadow [FF Tokyo Ghoul]

2. Sladké sny

Yasu

,,Neměla byste být venku takhle pozdě. Není to bezpečné." Drobnému blonďatému děvčeti zatarasila cestu dvojice investigátorů z CCG. Už jsem ve dvacátém rajónu byla tři týdny ale pořád jsem tu trochu bloudila. Znala jsem nazpaměť cestu do Anteiku a zpátky domů. Za ty dva týdny co jsem se stýkala s Toukou jsem stihla poznat i ostatní členy Anteiku.

Ta holka byla jednoznačně ghoul. Měla ze dvou mužů pořádně nahnáno. ,,Tak tady jsi! Myslela jsem si, že ses šla projít. Neposloucháš zprávy? Víš jak jsem se o tebe bála ty troubo?" Zařvala jsem na dívku, odhodlaná odlákat pozornost detektivů.

,,J-já...promiň mi to. Víš, že občas trpím nespavostí." Děvče sklopilo hlavu a propalovalo chodník. ,,Děkuji vám, že jste ji odchytili. Bez vás by se jí něco stalo." Slušně jsem se usmála na dva členy CCG. Nejspíš nováčci.
Pokud nedokážou prokouknout tuhle chatrnou lež, jsou naprosto stupidní.

,,T-to je naše práce slečno." Pokýval hlavou menší z mužů. ,,Přesně tak." Přitakal druhý a povolil stisk na stříbrném kufříku. Tch. Naivní hlupák.,,Potřebujete doprovod, slečny?"
Pro boha.
,,Ne pánové, to nebude třeba. Bydlíme dva bloky odsud. To zvládneme. Děkujeme za ochotu." ,,A-Ano. Děkujeme." Přidala se drobná dívka a přitáhla si tenký svetr blíž k tělu.

Investigátoři kývli hlavou a otočili se k odchodu. Ikdyž už byli za rohem, dívka se nervózně zakroutila a nahlas jí zakručelo v břiše. ,,Děkuju." Špitla. ,,Za nic. Máš hlad co?" ,,Trošku jo." Na obličeji se mi objevil úšklebek. ,,Tak pojď prcku. Něco seženeme." Sundala jsem si bundu a přehodila ji blondýnce kolem ramen.

...

,,Dobrou chuť." Řekla jsem chvíli potom, co se Mitsuko, jak se představila, začala cpát. ,,Dětuju, Yasu." Zamumlala s plnou pusou. ,,Nemáť hlad?" krev jí kapala od pusy, zatímco na mě upírala černé oči. ,,Ne, ne. Jedla jsem před týdnem." ,,Já víc jak před měsícem." Vrátila se k jídlu v zapadlé uličce. Hlídala jsem, jestli kolem neprochází Holub

,,Hele? Kolik ti vlastně je, že se touláš po ulici? Maminka o tebe nemá strach?"
,,Mohla bych se tě ptát na to samý." Drze mi odpověděla otázkou. ,,Najedla ses, a máš kuráž na to, takhle se chovat?" Rty se mi vytvarovaly do ďábelského úšklebku.

,,N-nemám mámu. Ani tátu. Jsem- jsem bez domova, rodiny, bez všeho." Podívala se do země a popotáhla. To mě trochu obměkčilo. ,,Ale no tak. Heej, Nebreč dítě. To bude dob-" Než jsem stihla dokončit myšlenku, skočila na mě a vtáhla mě do těsného objetí.

...

,,Někde si odlož věci. Rozložím ti gauč." Povzdechla jsem si a vytáhla z ložnice polštář a deku. ,,Dvanáctiletá holka a sama přežívá na ulici. Páni. Ani nevíš, jak hrozně moc jsi mi podobná."
Hodila jsem jí věci na pohovku a složila si ruce na prsou. ,,Dáš si sprchu?" Horlivě pokývala hlavou.

Otevřela jsem dveře od koupelny a vytáhla jí dva čisté ručníky. ,,Tak na. Ne že vypotřebuješ všechnu teplou vodu."

Až u kafe jsem si uvědomila, jak moc jsem si tímhle krokem zavařila. Tahat si do bytu malou holku. Když jsem ráda, že uživím sama sebe. Yasu, to byl špatný nápad. Hodně špatný nápad.  Vyrušilo mě ťapkání malých nohou na studené podlaze apartmánu.
,,Počkej. Dám ti čistý oblečení."

Líně jsem se zvedla od šálku kávy a vytáhla Mitsuko čisté oblečení. ,,Možná ti to bude trochu větší. To tvoje vyperu, aby sis to nejpozději pozítří mohla vzít na sebe. Nevím, v kolik hodin obvykle vstáváš, ale nebudeš mě budit před sedmou. Jasné?
Hej? Posloucháš mě?" Podívala jsem se na schoulené tělo holčičky na pohovce. Spokojeně oddychovala a v rukou svírala polštář.

Přikryla jsem její figuru a šla si lehnout. ,,Sladké sny, Mitsuko."

#KdyžSiLennyPřidáÚplněRandomPostavuA
UděláSiSvojeOC 😂😂

Mnoo, nicméně... Doufám, že se vám kapitola, a celkově fanfikce líbí. 😏😍

Vaše,
LennySnow❤