✔Spoznanie, laska a sklamanie✔

Ráno

Ráno som sa zobudila v posteli. Ani neviem ako som sa do nej dostala. Sadla som si na posteľ a podoprela som sa, lebo sa mi zatočila hlava. Keď som otvorila oči uvedomila som si že toto nie je moja izba. Na druhej strane postele ležal niaky chalan. Najprv som nevedela kto to bol, no potom som si všimla že to je Marek..

"Doriti." Zahrešila som a snažila som sa čo najtichsie zmiznúť. Ako som cez neho preliezala a chcela sa dostať dole z postele zobudil sa..

Marekov pohľad
Po tom prenku sem radši nikam nešel. Šel jsem na izbu a lehnul jsi na postel. Po chvilce jsem se rozhodl, že půjdu kuknout ty záznamy z prenku. Začl jsem to střihat a smál jsem se. Bylo roztomilí že se o mně tak bála. Video sem dokončil a uložil do notebooku. Pak jsem se rozhod že půjdu spát. Lehnul jsem si do mé manželské postele na kraj a o chvíli se otevřeli dveře na izbe.

"Ahoj. Ty si Marko však?"

Do izby mi přišel nejakej kluk. Neznal jsem ho.

"Jo? Jsem. Proč? Deje sa něco?" Zeptal jsem se a čekal, co mi řekne.

"Monika je dole a je opitá. Zdola ma poslali za tebou vraj sa o ňu postaráš." Na otázku jsem mu neodpovědel, jenom němo přikývnul hlavou. Vstal jsem a následoval ho.

"Inak volám sa Tomáš."

"Marko. Jak už zřejmně víš." Usmál jsem se na neho. Dále jsme byly v tichosti. Když jsme přišli dolů, Monika seděla na lavičke. Už vypadala celkem dobře. Řekla že o pár minút příde do mý izby. Musel jsem souhlasit. O několik minut přišla nahoru. Lehla si za mnou na postel a začla mluvit.

"Bála som sa o teba." To bylo jediné čo řekla. Mněla na mysli zřejmně ten prenk.

"Mrzí mně to. Nebyl to můj nápad. " Omluvil jsem se a koukl na ní. Hlavu mňela zabořenou ve vankouši a vlasy všude kolem. Navrhnul jsem nech se prevlečem když pak zaspíme. Ja jsem si dal trenky a ona si byla dát nohavičky a triko.
Rozprávali jsme se asi 2 hodiny když konečne zaspala.
Ráno jsem se vzbudil, když ceze mně přelézala.

"Kam jdeš?" Rozespatím hlasem jsem na ní promluvil.

"Preč."

"Jo to jsem si všim. Ale kam prič."

"Hele Marwe, neviem čo sa včera stalo ale,.." zasmál jsem se.

"Tys to nepamatuješ? Neboj jen sme mluvili." Znovu jsem se uchechtl a pozrel jse na ní. Bylo na ní vidno že nechápe. Tak jsem jí řekl vše, o čem jsme mluvili. Odlehlo jí. Znovu se vrátila ke mňe a lehla si. Já jsem byl přibližne v strede postele takže si teďkom lehla na mou stranu a začala mně odsouvat.

"Ja chcem byť na tejto strane" zasmála se a tlačila mně zadkem prič. Polechtal jsem si aby přestala.

"Ne tady budú já!" Oba sme vybouchli smíchi. Po chvilce sme se začli prát. Lechtal jsem jí po její břichu. Skončili jsme v pozici, že jsem na ní sedel a držal jí ruce. Typická scéna z filmu. Přestala jse bránit, jej dych se pomaly ustálil a naše rty se začli približovať ...