„Víte, co dostala brejlatá mařka? Za jedna, piča jedná hnusná." Vztekal se Will a kopl do odpadkového koše, který se převrátil. Ani se ho neobtěžoval zvednout. Moc práce, že.
„To je, ale kurva jedná. Viděli jste ten její pyšný výraz, jak se culila? Dneska si tu někdo zaslouží výpraskl. Na holou." Zasmál se zlomyslně George a dál high - five s Willem.
„A co ty, Brooku? Jdeš vypraskat bejlounku? Nebo se z tebe stala 'holčička'." Poslední slovo doslova zašeptal.
„Jdu." Řekl jsem rádoby odvážném bože. Já s tím vůbec nesouhlasím, ale když je jednou člověk v partě, nemůže ji opustit.
Kluci zmerčili Rebeku, jak stoji v rohu s knížkama v rukách. Opět se jí vlasy padaly a brýle sjížděli.
„Mařka Rebek! Jsi piča, víš to?!" Zakřičel Will.
Rebeka se otřásla a nejistým krokem se vydala ke dveřím. Kluci přidali do kroku. Aha. Dneska si budeme hrát na honěnou. Dneska, to nebude mít Rebeka jednoduché. Vzala si moc knížek.
„Hon na Šprty!" Zařvala George a rozeběhla se za ní.
Nemohla jsem tam zůstat sám, co by si ostatní pomysleli. Chudák Brook, nemá řádně kamarády. Už to nechci zažít znova. Už ne.
Kluci skoro vyrazili prosklené dveře a utíkali za plavými vlasy, které se hnaly parkem.
„Nám neutečeš!" Zakřičel Will a přeskočil lavičku. George taky a já naposledy.
Rebeka běžela co nejrychleji mohla, ale na dva nejlepší běžce ze školy nestačila. Pomalu ji začali dotahovat a Rebeka se snažila přidat. Ale nebyla na to stavěná. Přece knihomol já není řádná sprintera. Možná jen, když jsou slevy na knihy.
Najednou jsem se ocitli na konci parku, kde dál je jen silnice a podmáčené pole. Kluci vypadali pořád vytálně, Rebeka už nemohla.
„Mrdko!" Zakřičel George a vyrval ji všechny knížky z rukou. A pomalu začal trhat listy stránek.
Rebeka začala vzlykat. Po její líci začaly téct slzy. Slané, smutné a vystrašené slzy.
„Ty si jako myslíš, že nám utečeš? Není cesty, kam by jsi unikla." Vysmál se Will a jednu jí lískl po tváři.
„Jsi snad teplej? Přidej se!!" Zařval George na mě.
Přišel jsem k Rebece a jemně jsem jí strčil. Spadla na zadek a hned se zbírala.
„Díky." Zašeptala potichu do prázdna.
„A teď si tě podáme. Pásek, Georgii."
„Jasně, Wille."
Něco mě rychle napadlo. Jen myšlenka. Záchraný plán.
Napřáhl jsem se, jako kdyby jsem ji chtěl uhodit, ale sklonil jsme se k ní.
„Uteč. Na tři." Zašeptal jsem potichu a periferně jsem viděl, jak už má George pásek.
„Mrcho!"
„Jedna."
„Čubko!!"
„Dvě."
To už si kluci uvědomili, že se něco děje. Něco nekalého.
„Tak ty jí pomáhá!!! GAY JEDEN HNUSNEJ!" A napřáhl se.
„Tři!" Zakřičel jsem a Rebeka vběhla do silnici.
Už jsem jen vnímal skřípot brzy, troubení a náraz do měkkého těla.
ČTEŠ
Four Christmas kisses
Short StoryVánoce jsou čas pochopení, klidu a hlavně lásky. Four Christmas kisses jsou čtyři příběhy, které se odehrávají o Vánocích. Romantický, drama, fan-fikce a utopie. Čtyři příběhy. Čtyři osudy. Čtyři polibky. To je Four Christmas kisses.
